TRÉNINK: Okořeňte maratónskou přípravu rychlostním tréninkem!

Už dávno přišli trenéři na to, že do tréninku maratónce patří i jednotky běhané v rychlostech vyšších, než je pak cílové tempo při závodech na distanci 42,2 kilometru. Blahodárný vliv mají takové tréninky na celkový běžecký styl a efektivitu pohybu, rovněž se upevňují neuromuskulární vazby ‒ na vyšší rychlosti musí být připraveny nejen svaly, ale i mozek, který jejich smršťování a uvolňování řídí. V neposlední řadě vás takový trénink připraví i mentálně, takže maratónské tempo vám následně bude připadat relativně snadnější.

Rychlostní trénink patří do rozvrhu alespoň jednou, lépe však dvakrát týdně. Jde o jednotku těžkou, takže by neměla předcházet nebo následovat po jiné těžké jednotce, ale spíše po volnějším nebo regeneračním běhu. Nemusíte mít ani přesně naměřenou distanci, v podstatě by vám mohly stačit i obyčejné stopky, kterými budete měřit časy jednotlivých úseků. Snaha by měla směřovat k udržení co nejlepších časů po celou dobu tréninku. Při 6-10 úsecích nebývá zpravidla nejrychlejší hned ten první, ale až druhý, případně třetí. Důležité je udržet vysoké nasazení ve všech intervalech.

Zpočátku začínejte s kratšími intervaly a postupně přidávejte jak na vzdálenosti, tak na počtu opakování. Rozsah by ale neměl překročit maximum 3-5 kilometrů na jeden úsek, případně 15-20 minut na jeden úsek, přičemž celkový čas rychlého běhu nad maximum 45 minut už vykazuje známky kontraproduktivity.

V úplných začátcích postačí na konci jednoho nebo dvou lehčích běhů v týdnu zařadit 5-8 rychlých úseků o délce 400-800 metrů. V pokročilejších stádiích přípravy můžete využít některou z dalších kombinací, případně je během týdne či měsíce různě obměňovat. Důkladné zahřátí na začátku a výklus na konci tréninku by měl být samozřejmostí.