Článek
Celkem sedmnáct Colinových přátel už se na to nemohlo dál dívat. Vyprovokovali ho k sázce: Nedáš pětku pod šestnáct minut! Každý z nich mu nabídl sto liber (necelé tři tisíce korun), když to dokáže. V sázce bylo v přepočtu 50 000 korun! A když Colin prohraje? Nechá si na záda vytetovat jména všech svých sedmnácti vypečených kamarádů.
24. ledna napsal McCourt na svůj instagram: „Tohle je den 1. Každý má svou startovní čáru, takhle vypadá ta moje." Svůj pokrok, trénink a přípravu pak pečlivě dokumentoval na sociálních sítích a získal tisíce sledovatelů. Po napínavých osmi měsících zkusil svůj velký závod s časem a tatérskou jehlou. Povedlo se, dokázal to. Ještě 22 vteřin mu do 16 minut chybělo. Jeho výsledný čas 15:38 znamenal jisté vítězství s dostatečným náskokem. „Za osm měsíců jsem se z 24minutového běžce na pět kilometrů stal běžcem 15minutovým," napsal později hrdina tohoto příběhu.
Jeho cesta k výhře, i když býval profesionálním závodníkem, nebyla snadná. Přátelé si ho často dobírali a snažili se jeho morálku nalomit. Třeba mu domů objednávali lákavé pizzy a zkoušeli, zda odolá pokušení. Odolal. „Ukázalo se, že stačí trochu běhat, věnovat se rychlosti, a když chcete, dokážete se dostat na vyšší úroveň. Jen si musíte věřit a makat," shrnul šťastný výherce svůj jednoduchý recept.
