TEST: Columbia Montrail Variant X.S.R. ‒ tank zkřížený s albatrosem

Variant X.S.R. je na první pohled neobyčejná bota. A nejen proto, že znak jejího výrobce jsme spíše zvyklí vídat na funkčních bundách do hor nebo na vybavení pro cestovatele. Na první pohled jde o botu maximalistickou. Na ten druhý začnete váhat, zda je spíše pro silniční běh, nebo do terénu.

Maximalistické boty vznikly tak trochu natruc minimalistickému trendu, tak trochu jako další pokus o zpříjemnění dlouhých běhů. Stejně jako ony má i Variant mohutnou podešev a poměrně velký drop. S tím terénním určením se to má tak: Výrobce zcela záměrně udělal hybrid, křížence mezi oběma přístupy. Pokud tedy často běháte třeba do práce a překonáváte jak značně terénní, tak značně městsky asfaltové nebo betonové úseky, mohla by to být bota právě pro vás. Je totiž univerzální a poradí si s obojím.

archiv autora

Stavba boty je uzpůsobena jak pohybu na silnici, tak v terénu. Svršek je bohatě měkčený a vyvedený z bezešvé tkaniny s mnoha různě tkanými segmenty pro dobré odvětrávání. Zároveň je výrazně trojdimenzionální s hustšími hlubšími strukturami, takže ani přes velké odvětrávací průduchy nedojde k pronikání hrubší nečistoty. Široký měkký jazyk je dobře ukotven po větší části svého obvodu, ze svého správného místa se tak v podstatě nepohne. To jsou všechno věci připomínající spíše silniční botu. Prvky terénní obuvi najdete převážně na špičce a patě. Jinak měkká pata je vybavena výrazným tuhým exoskeletem, aby chodidlo udržela na správném místě i v případě ne úplně ideálních došlapů třeba v horském terénu. Špička nese dodatečné pogumování a zesílení jako ochranu prstů před kameny, prudkými nárazy a podobně.

archiv autora

Mezipodešev je patřičně tlustá, což značí vysokou míru tlumení a pohodlí při rozvážnějších rychlostech běhu. Maximalistická mezipodešev s sebou přináší vyšší hmotnost a vyvýšení chodidla, tudíž horší stabilitu. I přes větší drop 8 mm je Variant překvapivě stabilní.

Podrážka je značně členitá a výstupkovitá, což připomíná spíše terénní botu. Na mnoha místech ovšem nechává prostoupit pěnu mezipodešve a je poměrně tenká, což jsou zase znaky silniční obuvi. Všechny výstupky jsou pokryty drobounkými pyramidovými zoubky. Ty zvyšují už tak dobrou adhezi na obou druzích povrchu. Vzniká vcelku povedená silničně terénní kombinovaná bota.

Když z boty vytáhnete vložku, poznáte, že si dal výrobce práci i tady. Vložka je složena ze dvou různých materiálů. Její přední třetina a prostředek po celé délce připomíná konvenční materiály vložek, zatímco boky zadních dvou třetin délky vložky jsou z gumovité směsi pro vyšší komfort.

Bota se mnou proběhla mnoho desítek kilometrů po nejrůznějším povrchu. Osvědčila své přednosti coby „maximuska" ‒ vysoká míra tlumení s navazujícím komfortem. A coby „maximuska" vykázala i určité nevýhody ‒ pro vysokou mezipodešev ztrácí běžec do značné míry cit pro podklad a zvýšené těžiště může znepříjemnit práci kotníků v terénu. Vyšší hmotnost úplně nenahrává rekordním výkonům, co se týče rychlosti. Nicméně hybridní založení boty z ní dělá ideálního společníka pro každého, kdo při jednom výběhu vystřídá delší úseky jak terénu, tak zpevněných cest. Variant X.S.R. tak padne do noty všem, kteří zrovna potřebují nabíhat vzdálenosti do zhruba 15 kilometrů, rychlostně úplně netlačí na pilu a mají rádi pohodlí, respektive potřebují po náročném rychlostním tréninku poskytnout svým chodidlům trochu běžecké úlevy.