TEST: Běžecký batoh/vesta CamelBak Ultra 10 ‒ s velbloudem až na konec světa

Kalifornského výrobce dnes již nepřeberné řady všemožných udělátek pro hydrataci v každé životní situaci a v každém terénu snad není nutno dlouho představovat. Svou pozici na světových trzích si CamelBak vydobyl díky bikerům, kterým umožnil libovolně pít bez nutnosti pouštět řídítka svých strojů řítících se střemhlavě mezi balvany, a snad ještě více díky armádě a jiným bezpečnostním složkám, které svými výrobky zásoboval a zásobuje i v těch nejvýznačnějších bojových misích. Dnes je jméno firmy hojně užívaným synonymem pro hadičkové hydratační systémy, dromedáří pytlíky nejrůznějšího provedení.

Samotný batoh byl největším zástupcem řady Ultra a jak jeho jméno napovídá, byl určen coby běžecká vesta hlavně pro delší výběhy bez možnosti pravidelně se občerstvovat ze stacionárních zdrojů. Zkrátka jste do něj nacpali všechno potřebné, když jste se chystali pobíhat třeba celý den mimo hustou síť civilizačních vymožeností. Náhradní oblečení, cennosti, telefon, klíče, přes dva litry tekutin do přiloženého vaku s hadičkou, gely, tyčinky, bonbony, solné tablety, pláštěnku, teleskopické hole... Bylo toho mraky, co jste díky batohu dokázali mít neustále při ruce.

Středobodem správné běžecké vesty je jednak rozložení hmotnosti mezi přední a zadní stranu trupu, jednak umístění těch nejkruciálnějších potřebností v dosahové vzdálenosti paží tak, abyste batoh museli sundávat jen minimálně, pokud možno vůbec. Zároveň ale výrobci těchto propriet musí zabojovat s provedením výrobku. Není problém navěšet na člověka hromadu věcí, ale udělat to tak, aby to na těle dobře drželo, nikde se to nepohupovalo, neposkakovalo, neklátilo, necinkalo a zároveň také netlačilo, neškrtilo a nedřelo, to už je opravdové umění. Určitě to také znáte ještě z dob, kdy žádné „opravdové" běžecké batohy nebyly a vy jste používali ruksak po pradědečkovi.

Ultra 10, pokud je mi známo, byl k dispozici pouze v jedné velikosti. Nabízel ovšem hned dva body adjustace ramenních popruhů, což vedlo k možnosti dobře je upravit podle toho, jak vám příroda nadělila, případně jak moc naditý batoh jste měli. Dotahovací přezky jsou jak na začátku popruhů v úrovni ramen, tak také na jejich dvoubodovém zachycení na koncích.

Tělo batohu poskytuje hlavní úložný prostor vybavený jednou menší přihrádkou a jednou síťovanou kapsou na zip + karabinkou na šňůrce k bezpečnému deponování svazku klíčů. Pro uskladnění například větrovky a dalších, už menších předmětů jsou určeny značně elastické síťované kapsy na přední straně a z boků. Pro úpravu objemu hlavního prostoru, ale i pro přichycení dalších věcí zvenčí slouží tenčí gumolanko procházející z jednoho spodního okraje batohu skrze velkou síťovanou kapsu přes horního střed batohu až po druhý spodní okraj. Uprostřed lanka najdete malou svorku s háčkem pro případné další kejkle s gumolankem.

Asi nejvíce vás ale na batohu samotném budou zajímat zhusta okapsované široké ramenní popruhy. Na spodní části obou z nich najdete jednu velkou síťovanou kapsu stahovací na gumičku (do ní můžete deponovat třeba další soft-flasky s tekutinou). Pravá z nich na sobě nese ještě menší kapsičku například na gely nebo jiné drobnější potřeby. Na levém popruhu není bez zajímavosti velká kapsa na zip určená na mobilní telefon. Na příbalovém štítku jste se dozvěděli, že je nepromokavá, takže váš telefon zůstane suchý, i když se zpotíte jako ono pověstné čunče. Hned po prvním běhu mi ale bylo jasné, že tady soudruzi udělali nějakou chybu ‒ po 10 kilometrech se telefon koupal v potu. Jak je to možné? Voděodolnou textilii jste na kapse skutečně našli, ale bohužel byla aplikována na její vnější stranu, tudíž vaše zpocené tělo a mobilní telefon oddělovala pouze síťovina a bezzátěrový šusťák.

Na pravém popruhu výše najdete malou příruční kapsičku s horní překryvnou chlopní. Ta je patrně určena na balení solných tablet či podobně. Nechybí ani malé praktické očko na přichycení píšťalky, která je u některých ultra závodů součástí povinné výbavy (součástí balení ale nebyla). Výrobce nezapomněl ani na popruhy umožňující přichycení trekových holí přes batoh.

Za více než rok užívání a po absolvování několika pracích cyklů nedoznal batoh žádných výrazných známek opotřebení. To je velké plus. Na všech místech připadajících v úvahu je dobře vyvážené polstrování a odvětrávání síťovinou. Další plus. Co by naopak stálo za vylepšení, je uchycení popruhů v podpaží. Tady je řešeno tuhými plastovými očky, které se po určité době vysoukají ze svých textilních pouzder a mohou běžce nepříjemně dloubat do žeber, případně jej po delší době i odřít. Není to úplně zásadní věc, kvůli které by byl batoh nepoužitelný i na ty nejdelší vzdálenosti, ale vyřešení téhle nekomfortnosti, jejíž protivnost narůstá s uběhnutými desítkami kilometrů, by jistě stálo za to. Naopak potěší slušně rozsáhlé vybavení vesty reflexními prvky, které dodnes spolupracují jako nové, jen s minimálním opotřebením, odřením, oloupáním. Dva hrudní posuvné popruhy, horní pevný, spodní pružný přispívají k jinak velkému komfortu běhu s vestou.

V samostatné přihrádce pak sedí samotný camelbak, jehož hadice prochází skrze pravý ramenní popruh dopředu, vstříc běžcovým žíznivým ústům. Jen hydratační vak by vydal na samostatnou, dosti obsáhlou kapitolu, takže se v tomto testu omezíme jen na ty největší „špeky". Vak má vnitřní podélnou přepážku, která pomáhá v jakémkoli stádiu jeho naplnění lepšímu rozložení tekutiny v prostoru (nedělá na zádech bouli rozkyslou do všech stran). Výrobce vylepšil i propojení hadice s vakem. Tady najdete rychloupínání s automatickým uzávěrem vaku proti úniku tekutiny. Další třešničkou je vylepšený náustek a jeho uzavírání, široké přístupné hrdlo s víkem rychle otevíraným po otočení o ještě menší úhel nebo integrované praktické packy na vysoušení vaku. U tohoto výrobce asi není třeba dodávat, že použitý materiál je natolik pevný, že si na naplněný vak můžete v klidu i sednout, aniž byste se obávali jeho prasknutí.

Svého času patřil Ultra 10 určitě k tomu nejlepšímu, co bylo možné u nás pořídit. Za uplynulých pár desítek měsíců na našem trhu pár značek a pár výrobků přibylo. Ale ani u kalifornských velbloudů nespí a v současnosti nabízejí hned dvě barevné mutace vylepšené verze svého Ultra. A je snad lepší důkaz toho, že i starší verze se dost povedla než skutečnost, že ji jiní výrobci kopírují ještě dnes?