Hlavní obsah

Štěňátko nemuselo zemřít. I tak může vypadat mezinárodní závod

Bangkok

Obecně vzato se lidská rasa nechová ke zvířatům úplně nejlépe. Své by o tom mohlo vyprávět i malé štěňátko, které v Thajsku kdosi jen tak odhodil za městem. Ztraceno od rodičů i lidské civilizace se bojácně choulilo na okraji cesty. K jeho velkému štěstí se zanedlouho kolem prohnal obrovský dav účastníků mezinárodního maratonu. Kdyby se tak nestalo, tento příběh by měl asi mnohem smutnější konec.

Foto: Profimedia.cz

Pro opuštěné štěňátko má příběh naštěstí dobrý konec.

Článek

Khemjira Klongsanunová byla jednou z mnohasethlavého davu běžců. Už z dálky zahlédla, jak se lidé před ní něčemu vyhýbají. Bylo to malé štěně. Nikdo se o něj nestaral, pozornost mu běžci věnovali snad jen do té míry, aby jim nepřekáželo v cestě za lepšími maratonskými časy. Srdce 43leté ženy se ale ustrnulo. Zastavila a pokusila se pro opuštěné zvíře něco udělat. Po chvilce bylo jasné, že se štěně jen tak nezaběhlo, někdo se ho prostě zbavil.

Běžkyni nenapadlo nic jiného, než vystrašené zvíře vzít na ruku a pokračovat v závodě. V okolí místa daleko od všeho se stejně nenabízelo lepší řešení. Žena nesla psa na rukou dalších třicet kilometrů, až do cíle.

V cíli se znovu pokusila najít majitele zvířete, ale vše bylo marné. Rozhodla se proto, že si zvíře nechá. Dala mu jméno Chombueng, stejně jako se jmenuje maraton, který spolu uběhli. Pejsek teď žije s novou paničkou a jejími dalšími dvěma psy.

„Běžet třicet kilometrů a nést u toho malého pejska, to byla opravdová výzva. Bylo to dvakrát náročnější než běžný maraton. Ale stejně jsem to musela udělat, Chombueng je prostě tak roztomilý!" svěřila se maratonkyně místnímu tisku.

Zabralo jí docela dost času zajít se štěnětem k veterináři a zajistit mu všechny povinné prohlídky a očkování. „Ale jsem ráda, že jsem ho zachránila a že se s ostatními psy stane dalším členem rodiny. Asi bude chvilku trvat, než se zadaptuje, ale je to velmi chytrý pejsek, jsem si jistá, že se mu u nás bude líbit," hýřila optimismem paní Klongsanunová.

Související témata:
Štěně