Článek
Atletická kometa s knírkem dokázala v jeden jediný den získat národní titul v cross-country za juniory i seniory. Jeho atletický talent byl ale stejně dobře vyvinutý jako ten pro kontroverzní záležitosti. Roztržka v německém baru ho stála i kapitánství národního týmu. Když ho na začátku osmdesátých let potkal v nočním podniku brzy nad ránem známý sportovní komentátor, osopil se na něj, že vypadá strašně. Dave Bedford neváhal zvednout hozenou rukavici - uzavřeli sázku: Bedford dokáže ještě dopoledne nastoupit na londýnský maratón a úspěšně ho zdolat. Bedford sázku vyhrál, ovšem kari, kterým se posilnil cestou domů z baru, zůstalo na trati. I tento jeho „výkon" přenášelo mnoho světových televizních kanálů živě.
Bedford šel do všeho po hlavě. Když pařil v klubu, dal do toho všechno, když trénoval na oválu, dal do toho všechno. V dobách své největší běžecké slávy trénoval i 200 mil týdně (cca 322 kilometrů). Jeho fanoušci skálopevně věřili, že pro Británii vybojuje zlato na jednom z nejprestižnějších maratónů světa. Bohužel se tak nikdy nestalo. Jeho kariéru poznamenalo i velké množství zranění, která si vyžádala svou daň. Někteří je připisují právě Bedfordově nadměrné tréninkové kilometráži. Bedford měl ale jasně nadefinované priority. „Když pominu první sex, tak běžet maratón je ta nejvíc vzrušující věc, jakou lidé mohou v životě vůbec udělat.
| • Bedfordovo životní krédo by se dalo ilustrovat jedním jeho výrokem: „Byly to skvělé časy. Co bylo špatného na tom být mladý, dobrý na sporty a ještě u toho mít kupu zábavy?" |
| • V roce 2011 obdržel Dave Bedford čestný doktorát na Middlesex University. |
| • Bedford je také považován za „klíčového architekta" trati olympijského maratónu z roku 2012. |
V roce 1989 začal Bedford spolupracovat s organizátory svého osudového maratónu v Londýně a brzy se stal jeho ředitelem. Tuto funkci zastával až do nedávné doby, do roku 2012. Ještě více ale média zajímal jeho právní spor s telefonní informační službou, která nezákonně využila Bedfordovu image, k níž bezesporu patřily rudé ponožky a pěstěný knír, ve své reklamě.
Právní přestřelka bavila čtenáře největších tištěných médií světa více než rok. Však se také dopracovala na titulní stránky The Times nebo Financial Times. „Bastardi! Využili moji image a pak tvrdili, že o mně nikdy neslyšeli," soptil na jejich adresu Dave. A to si tento atletický velikán opravdu nezasloužil.
