Článek
Batoh při běhu (řádně ověnčen všemi dětmi oblíbenými plyšáky) symbolizuje hendikep dětí, kteří opouštějí dětské domovy. Mají složitější start do života. Nevědí, jak přesně zacházet s penězi, jak si najít práci, bydlení, jak samostatně fungovat. V rodinách se to hravě naučíme, ale jsme-li z dětského domova, nemáme pro mnoho věcí žádné vzory.
Za tři ročníky běhu se na startovném a darech vybralo přes 200 000 korun. „Tato suma odpovídá částce, kterou my zaplatíme za takzvaný trénink dospělosti pro dvě stě dětí. V rámci tréninku se naučí například to, jak nezapadnout do dluhů, jak si najít práci, jak nepodepisovat všechno, co jim někdo podstrčí," vyjmenovává několik příkladů „vynálezce" Běhu s batohem Miroslav Čepický. „Mnohdy si děti z děcáků nevěří, a přitom něco opravdu umí. Je třeba je podpořit, naučit praktické věci, nahradit zkušenosti, které ostatní mají zažité z rodin," dodává Čepický, sám velmi aktivní běžec.
Nápad zorganizovat tuto akci nepřišel z čistého nebe. Sám tvůrce projektu za svého mládí málem skončil v dětském domově. To byl asi největší impuls ke spolupráci s neziskovou organizací Spolu dětem, která působí na poli dobročinnosti už více jak deset let.
Se známými tvářemi
Na každý ročník Běhu s batohem se daří přilákat i známé tváře ze světa sportu, populární osobnosti. Jmenujme kupříkladu triatleta Tomáše Slavatu, moderátora Martina Veselovského, Noru Fridrichovou nebo Kateřinu Jacques. „Jsou to vesměs lidé, které nějakým způsobem známe a jsme moc rádi, že nás podpořili. Tomáš Slavata nám pomáhal od začátku projektu. S organizací i svou aktivní účastí v den běhu," říká Miroslav Čepický. Zároveň je však v jeho hlase cítit určitý smutek. Je dost možné, že letošní ročník bude poslední. „Musíme poměřovat úsilí, které do projektu dáváme s tím, co to přinese. Jsou možná efektivnější způsoby, jak peníze pro děti získat. Nebudeme tento projekt držet za každou cenu. Musíme hledět také na efektivitu."
Nečekaný vedlejší efekt
Tento ročník Běhu s batohem byl asi nejkomornější. Trať o délce 2,6 kilometrů, koncipovaná tak, aby ji zvládnul opravdu každý i třeba maminky s dětmi. A zřejmě to byl dobrý nápad: „Hodně rodičů nám pak říká, že jejich ratolesti běžely tak dlouhou trasu vůbec poprvé. To je, myslím, velmi pozitivní vedlejší efekt. Děti přišly, aby někomu pomohly a zároveň se samy naučily běhat. Často nám tady pak podávají své vůbec nejdelší běžecké výkony," pookřívá hlavní organizátor.
Za pár dnů se na pražské Letné sejdou účastníci dalšího charitativního běhu. Nezisková organizace bez svého vlastního charitativního běhu jako by dnes snad už ani neexistovala. „Lidé se nemůžou rozkrájet a běhat na všech akcích. I když vidíme, že běžci pomáhají hodně moc," podotýká Čepický.
