Prima běh s medvědem

Zpočátku to vypadalo jako prima charitativní akce, ale ukazuje se, že díky zapojení mnoha atletických nadšenců se z „Teribear hýbe Prahou" stává i významná akce běžecká. Jak jinak si vysvětlit přítomnost také obou redaktorů Běhání.Sport.cz na trati, že?

Nemístné žerty ovšem stranou. Veskrze zábavná akce má totiž velmi vážné cíle, a tak se všichni přítomní do boje s metry pouští s vervou a zápalem. Běhat můžete kdykoli během dne či noci, otevřeno je neustále. Přiznám se, že mám rád akce mající v propozicích „uskuteční se bez ohledu na povětrnostní podmínky". Život není rádio, nedá se vypnout, když zrovna nehrají mou oblíbenou píseň, a zapnout zase později. A běhání je přeci život, no ne? A tak je běh s Terčiným medvědem stejně reálný a nekompromisní jako životní situace těch, kterým se nadace snaží pomáhat.

Zakusit jsme si to mohli na vlastní kůži, když nás začal po pár kolečkách skrápět ještě vcelku milosrdný deštík. V prostoru startu a registrací bylo tou dobou mnoho zastřešených míst, kde by se člověk mohl schovat. Neviděli jsme však nikoho, kdo by odstoupil z trasy a šel si užívat pohodlí. Naopak. Většinu borců přeháňka motivovala k rychlejším výkonům, a tudíž větší podpoře potřebných.

A přiznám se ještě podruhé, že nemám rád závody, kde se běhá dokola. Nejsa křečkem, nemám zkrátka takové kratochvíle v oblibě. Letná ale byla velkou výjimkou. Je to určitě tou atmosférou, která na okruhu panuje, a snad ještě více těmi lidmi, které tam můžete střetnout. V případě nezdolného důchodce Štefana Krče snad v jakoukoli denní či noční hodinu. I my jsme tuto běžeckou ikonu a pohyblivou reklamu na zdravého ducha ve zdravém těle (na zdravotní pojišťovnu jsem se zapomněl přeptat) na okruhu potkali. V tuto chvíli železný Štefan dobíhá svůj 400. kilometr.

Ani další postava českého běhu na sebe nenechala dlouho čekat ‒ běhající suknice na bosém těle Tomáše Zahálky. Tento borec snad nevynechá jedinou běžeckou akci v republice. A snad každou z nich má spojenu s bohulibou činností. Nešetří ani svoje nohy, ani svou peněženku a běhá pro vozíčkáře, dělá traséra nevidomé běžkyni, nabíhá kilometry pro Světlušku... Na medvědí trase po sobě zatím zanechal více než bosý maratón. A svým nadšením strhává mnoho dalších. Hned na trase jsme svědky toho, jak inspiruje cyklistu Martina Š. Velocipedista zcela omámen jeho příkladem odhazuje v prostorách startu svého železného oře a běží několik kol s Tomášem naboso! Taktéž činím v úctě k těmto hrdinům i já.

Čas však neúprosně běží a já, ač velice nerad, musím opustit místo velkých běžeckých příběhů. Snad do soboty ještě stihnu přidat nějaký ten kilometr a potkat na trase pár přátel minulých i budoucích. Přidejte se taky! Tenhle zážitek za to opravdu stojí.

Více informací najdete na oficiálních stránkách akce.