Článek
Na většině tratí, ať už šlo o maratón nebo půlmaratón jsem se zpravidla setkal s tím, že přístroj GPS zaznamenal více či méně delší vzdálenost, než by odpovídalo certifikované trati. Nebudeme nyní brát v potaz možné odchylky při vyměřování závodu, vždyť na to v republice máme certifikovaného mistra. A kdyby „jeho" pražský maratón měl místo 42,195 kilometrů o něco více než 44 km, jak tvrdila moje GPSka, se světem by nebylo něco v pořádku.
Jak ta zatracená věc vlastně funguje?
Přijímač, zakletý do hodinek nebo telefonu, zpracovává signály z dostupných satelitů. Nečiní tak nepřetržitě, ale pouze v určitých malých časových intervalech. Například každou vteřinu. K relativně přesnému určení vaší polohy potřebuje signál alespoň ze tří satelitů (pokud nyní abstrahujeme od nadmořské výšky, ale bavíme se pouze o určení pozice ve dvourozměrném prostoru). Každý z těchto signálů je zachycen s určitou přesností. Data vypočtená z jednoho signálu tvoří imaginární kruh, v jehož rámci můžete být kdekoli. Průnik tří takových kruhů určuje vaši nejpravděpodobnější pozici. Záznam trasy vzniká jako spojnice těchto jednotlivých bodů.
Za dobu jedné vteřiny se toho zase až tak moc nestihne udát, mohlo by se zdát. Průměrně zdatný běžec s rychlostí kolem 10 km/h urazí za jednu vteřinu téměř tři metry. Je jasné, že odchylky budou jen malé. Jejich celkový součet už ale může znamenat i několikasetmetrový rozdíl.
Poskytovatel GPS, tedy vláda Spojených států amerických prohlašuje, že přesnost údajů o vzdálenostech mezi satelitem a přijímačem GPS bude s 95% pravděpodobností v rozsahu 0-7,8 metru. Zbytek závisí na způsobu zpracování dat, na promyšlenosti a sofistikovanosti použitých algoritmů.
Doposud se mělo za to, že jednotlivé chyby se na základě zákona velkých čísel s přibývající vzdáleností budou stále více vyrovnávat, rušit. Jednou naměří přístroj méně, jednou více a chyby by se teoreticky měly vyrušit. Rakouští vědci ze salcburské univerzity ale nedávno přišli s jiným zjištěním. Jednotlivé chyby se vzájemně nevyruší, protože se prý jedná o systematickou chybu při výpočtech. Inženýři od našich jižních sousedů prý dospěli ke zjištění, že odchylky mohou dosahovat až 15 % celkové vzdálenosti. Snad mají i jakýsi tajný vzorec na korekci výpočtů a zahrnující další faktory, jež ovlivňují přesnost měření.
Co všechno má vliv na přesnost příjmu signálu GPS?- technická zdatnost přijímače- pozice satelitů- povětrnostní podmínky- zástavba, hustá vegetace- přítomnost vysokého napětí- rychlost pohybu přijímače- další vlivy, o nichž raději nechcete nic vědět; hemží se to tam slovy jako ionosférická refrakce, Sagnacův efekt, relativistické efekty nebo efemeridy
Pro běžného uživatele tak zůstává vlastně pouze jediná možnost zlepšení ‒ používat co možná nejpřesnější přijímač a jeho nastavení na nejnižší prodlevu mezi jednotlivými měřeními. A s drobnými nepřesnostmi se prostě smířit. Je asi jasné, že s kvalitním sporttesterem dosáhnete lepších výsledků než s mobilním telefonem. (V Rakousku je poměr hodinek a chytrých telefonů používaných při sportu zhruba 4:1.) Většinu z nás ale odchylky v ideálním případě v řádech několika stovek metrů na 100 kilometrech asi nemusí vůbec trápit.
