Článek
Pokud na nedělní závod přijíždíte na poslední chvíli, nemusíte mít obavy, že by vám z města něco uniklo. Trasa maratónu totiž vede kolem všech velkých zajímavostí, na něž si jen dokážete vzpomenout. Někdo poznamenaný fotbalem určitě prahne spatřit na vlastní oči kolébku FC Barcelona, Camp Nou. S téměř stovkou tisíc návštěvnických míst je největším stadiónem v Evropě a druhým na světě.
Co vás ještě v souvislosti s katalánskou metropolí napadá? Socha Kryštofa Kolumba? Gaudího katedrála Sagrada Familia? Vítězný oblouk nebo věž Agbar? Všechno uvidíte, kolem všeho poběžíte. Od startu na Španělském náměstí za pobublávání bezpočtu fontán, fontánek, gejzírů a vodopádů se už po šesti kilometrech dostáváte k fotbalové svatyni. Po dalších deseti kilometrech se ocitnete tváří v tvář doposud nedokončené svatyni Antonia Gaudího. Torre Agbar poctíte svou přítomností na dvacátém devátém kilometru, Vítězný oblouk na třicátém sedmém. Neúspěšného objevitele cesty do Indie na čtyřicátém. Kolem vás defilují dějiny a sláva zašlých časů i ta současná.
Pro běžce je v Barceloně velice těžké zachovat si své stabilní a udržitelné tempo. Fanoušci jsou snad všude a jejich nepříčetný řev začínám vnímat už od čtvrtého kilometru. Neusnadňují nám to. Po jejich povzbuzování roste tep i tlak a nohy se chtějí rozkmitat v tempu tak vražedném, jako by to byl jejich poslední kilometr. Ale pozor! Většina závodu je ještě před námi.
Barcelona je obrovské město. Kdysi jsem si totéž myslel o Praze, ale teď jsem si v hlavním městě Katalánska připadal jako vesničan. Bloky budov velikosti běžné městské čtvrti. Architektonické skvosty všude po městě, historie, kultura... to všechno může být pro maratónce velmi nebezpečné. Tu se s otevřenou pusou zahledíte do nezměrných výšin chrámových věží a zapomenete střídat nohy, takže se buď zastavíte, nebo zakopnete, tu vám padne zrak na malebnou kavárnu a zachce se vám do ní ihned zavítat závod nezávod.
| Trať není úplně rovná. Celkové načítané stoupání činilo podle sporttesteru 491 metrů, načítané klesání 544. Rozdíl mezi minimální a maximální nadmořskou výškou podle téhož přesně 110 metrů. |
Někdo by naopak mohl říci, že všechny tyto krásné pohledy mu dávají zapomenout na neuvěřitelnou dřinu více než čtyřiceti kilometrů. Navíc v tuto dobu v těžko natrénovatelných podmínkách - krásných 14 °C, které v Barceloně zrovna panují. (Den po závodech vylézám do pravého českého březnového jitra s -1 stupněm.) Ať už okolí vezmete jen jako vítané rozptýlení nebo jako naučnou stezku po evropské i světové historii, budete více než spokojeni.
I samotné expo stojí určitě za návštěvu. Tak jako tak si tam budete muset vyzvednout číslo. Nezkušení organizátoři ale výdej umístili hned na začátek, takže byste teoreticky mohli mumraji uniknout prudkou otočkou o 180° a následným úprkem. Ochudili byste se ale o zážitek z největšího expa v zemi s 18 000 m² a 60 000 očekávaných návštěvníků. Kromě výrobců sportovních doplňků narazíte i na prezentaci dalších zajímavých běžeckých akcí. Mimochodem - stánek pražského maratónu mezi nimi také nechyběl.
A kdybyste měli po závodě ještě trochu času na maratónskou turistiku, můžete navštívit nějaké ty Picassovy či Miróovy sbírky. Město je takovou pokladnicí pamětihodností, že by vás nezačalo nudit ani po týdnu.
