Pít, či nepít? Běžec přemítá nad poloprázdnou sklenkou

Zdá se, že jestli někomu opravdu prospějeme, naše tělo a fyzička to určitě nebude. Ačkoli je o alkoholu dobře známo, že uvolňuje svalový tonus ‒ a uvolnit svalový tonus zvláště po velkých výkonech opravdu potřebujeme ‒ sklenička něčeho ostřejšího nebude nejlepším regeneračním prostředkem běžce. Mnozí z nás na sobě dobrovolně provádí dlouhodobé experimenty, zda se přece jen ty vědecké studie nemohly mýlit, ovšem nestranný a střízlivý pohled na takto získané výsledky jim už chybí.

Vězme tedy, že alkohol účinné regeneraci nejen nepomáhá, on jí dokonce brání. Na chemické úrovni totiž brání syntéze proteinů ve svalech. Jinými slovy nedovolí svalům regenerovat a růst tak, jak by měly. Z těžkého tréninku se budete zkrátka vzpamatovávat hůře, déle a bolestivěji. Nic nepomůže ani fakt, že konzumujete vyváženou stravu, v níž jsou zastoupeny nejkvalitnější proteiny a aminokyseliny v patřičné míře.

Další známou věcí o alkoholu je, že odvodňuje. Dehydruje buňky v případě běžce zrovna ve chvíli, kdy by naopak potřebovaly vodu doplňovat, nikoli ztrácet. Ani druhý den ráno to při běhu nebude moc dobré, trénink v dehydrovaném stavu zkrátka bolí a není to ono (pokud se k němu vůbec vykopete). První pomocí je zalévat alkoholické nápoje dostatečným množstvím vody. Také poslední velká sklenice večera by nemělo být pivo nebo margarita, ale právě voda. Stejným směrem by se měly stočit vaše myšlenky také druhý den ráno hned po probuzení.

Po tvrdém se blbne, po pivu se spí... praví známá česká moudrost. Alkohol svými relaxačními účinky usínání nahrává, to jsme si na točně tramvají ve tři hodiny ráno vyzkoušeli asi všichni, ale dobrému, kvalitnímu spánku vůbec neprospívá. Na začátku sice upadáte do hlubokého spánku, z nějž vás neprobudí ani přátelé kreslící tlustými fixy něco zajímavého na váš obličej, později se ale spánek přehoupne do své velmi plytké a nekvalitní podoby, v níž už víceméně setrvá. Ráno se tak i po relativně dlouhé době budíte nevyspalí, bez energie a možná i nálady. Tady je každá rada drahá, nejlepší je prostě nepít, nebo to s pitím nepřehánět.

Alkohol může být sportovci nebezpečný ještě i ve své „ocasové" fázi. Druhý den už je sice z vašeho těla v zásadě pryč, ale v rámci dojezdu nejpravděpodobněji učiníte několik špatných stravovacích rozhodnutí. Většinou to řeší fastfood, vysoce kalorická jídla nebo prostě jiná „prasárna". Ani to vám v dalším tréninkovém programu moc nepomůže.

No, ale co když jsem špatný člověk, učinil jsem večer špatné rozhodnutí a probouzím se druhý den v poledne ve špatném stavu? Mám se na další trénink vykašlat, nebo to hrotit „na život a na smrt"? Pomocnou rukou by mohlo být jemné 10minutové pravidlo: Zkuste vyběhnout a běžet jakýmkoli způsobem, jakoukoli rychlostí po dobu deseti minut. Tam se pak rozlomí pověstný chléb. Buď vás to začne bavit a vy odtrénujete třeba i méně intenzivní jednotku, ale odtrénujete, anebo po deseti minutách poznáte, že to byl opravdu špatný nápad a bude to mít opravdu špatné konsekvence. Hlavním vodítkem je i tady poslouchat svoje tělo. Ovšem nezaměňujte nikdy hlas svého těla s hlasem svého vnitřního líného prasopsa!

Běhu zdar! A ‒ na zdraví!