Článek
„Baví mě běhat, protože mi to pomáhá v těžkých časech," řekl Lota Ward pro World Newswire. „Ale to neznamená, že cítím strach z operace mozku."
Syn pokračuje v běžeckých šlépějích svého otce, který je ultramaratónec. Lota začal zdolávat stezky za jejich rodinným domem v Laytonu v Utahu. Když se rozeběhl, kalendář ukazoval rok 2014. Od té doby běžel už tři půlmaratóny. Jeho matka měla hodně výhrad k synovu běhání. Nelze se divit.
„Upřímně řečeno, nechtěla jsem ho pouštět na dlouhé závody, ale on tohle vůbec nevnímal. On to měl jako téma každý den. Pak mi jeho táta řekl, ať ho nechám vyzkoušet jeden půlmaratón. Doufala jsem, že už to potom nikdy nebude chtít zkusit, protože to je opravdu tvrdé," řekla jeho matka Rowena Wardová.
Nedočkala se.
Dvě operace
V ten moment ale ještě nikdo nevěděl, že malý bojovník má nádor na mozku. V říjnu rodina navštívila lékaře, protože Lota měl oteklé oči. O měsíc později přišla zpráva, že jde o nezhoubný nádor a Lota podstoupil dvě operace. Ovšem to nebyl konec.
Během rutinního sledování v únoru lékaři odhalili další nádor, který byl čtyřikrát větší než původní. Nádor o velikosti golfového míčku s příznaky časné rakoviny. Následovala třetí operace, aby mohli chirurgové odebrat vzorky.
Doba rekonvalescence?
„Lota ve středu ležel na operačním sále a v neděli si už zaběhl deset mil," řekl jeho otec Keith. „Myslím, že běhání mu pomáhá k duševnímu uzdravení."
Lékaři sami podporují jeho snahu, jeho běhání. Jeho neurochirurg je sám velkým příznivcem běhu.
„Ptali jsme se lékaře, jestli může mít běhání vliv na růst nádoru nebo způsobit nějaké mutace, ale bylo nám řečeno, že běhání nemá žádný vliv. Pokud ho tohle bude držet šťastného a zdravého, tak na tom nevidím nic špatného," pověděl jeho otec.
„Myslím, že běhání mu velmi pomáhá se vypořádat se spoustou toho, co se děje okolo něj," přidala se matka.
