Článek
Prostředí nepostrádá romantiku, silnice ale nejsou úplně ideální.
Vabroušek umí po plavání a cyklistice v závěrečném maratónu hodně zabojovat.
Krásné třetí místo v českých barvách.
Přivezl jste bronzovou medaili z dlouhého triatlonu na Kubě. Připomeňte nám, co dlouhý triatlon vlastně je a jak se liší od toho krátkého.
Dlouhý triatlon má objemy 3,8 km (plavání)-180 km (kolo)-42,2 km (běh) a jsou to přesně ty distance, na nichž v roce 1978 na Havaji triatlon vlastně vznikl. Krátký triatlon se vyvinul postupně pro přiblížení tohoto sportu masám. Tehdy nikdo ještě netušil, že takovou šílenost bude v plných objemech jezdit téměř sto tisíc lidí ročně. Ten takzvaný olympijský triatlon v objemech 1,5-40-10 byl vymyšlen především proto, aby se tento krásný sport dostal na olympiádu. Už samotný maratón je pro olympijský program příliš dlouhý, natož pak osmi až devítihodinový ironman. V Havaně se měl závod konat na plných tratích, ale kvůli problémům s uzávěrkami byl nakonec zkrácen na polovinu.
Bojoval jste na Kubě, teď se budete chystat na pouštní etapový závod Marathon des Sables. Vypadá to, že jste spíš teplomilný živočich. Zároveň ale všichni mají ještě v paměti vaše triumfy na severním i jižním pólu. Jak to s vámi tedy je? Upřednostňujete spíše teplo, nebo zimu? A jak na takové extrémy z rozdílných konců teplotního spektra vůbec trénujete?
Pro běžné fungování upřednostňuji teplo - je to příjemné a člověk nemusí moc řešit oblékání. Mé tělo je ale spíše stavěné na výkony do zimy. I proto se mi na pólech tak dařilo. Vybral jsem si ale sport, který se z 80 % odehrává za tropických podmínek a tak už s tím léta bojuji. Příprava ale bude probíhat v domácích chladných podmínkách. Snad to na Sahaře přežiju ve zdraví.
O Kubě máme my, co tuto zemi nikdy nenavštívili, poměrně nejasné představy. Komunismus, bída, hlad, omezování osobní svobody. Jak působila Kuba na vás?
Byl to trochu návrat do naší vlastní minulosti, ale ne do roku 1989, který jsem zažil jako maturant, ale do mnohem hlubší. Na všechno se stojí fronta. Ani ne tak v obchodech, spíše na úřadech, i těch nesmyslných. Výběr zboží je hodně omezený, není vidět extrémní bída ani extrémní bohatství. Je to ale zvýrazněno karibskou jižanskou povahou, takže je všude hodně špíny a úroveň hygieny je skutečně jen pro otrlé. Bydleli jsme v domácnosti místních uprostřed staré Havany, takže to byl zážitek z první ruky. Jezdí tady americká auta z padesátých let, ruská z osmdesátých, ta novější a autobusy z Číny - z výfuků se kouří jako z malé továrny, takže vzduch je ve městě a poblíž hlavních komunikací dost nedýchatelný. Přístup na internet je velmi limitovaný a okleštěný. Na zakoupení hodinové karty na připojení, které je ale dostupné jen ve velkých hotelích a jednom parku, si vystojíte hodinovou frontu a pak vám proti pasu prodají pouze tři na osobu. A připojovat se budete na dvacetkrát. Spoustu stránek a komunikačních aplikací neotevřete. Ideologii v ulicích potkáte mnohem méně než u nás před revolucí a mezi lidmi prakticky vůbec. V posledních letech se režim dost uvolnil a lidé už se nebojí na něj nadávat. Castrové to budou mít brzy sečtené. Jen mám obavu, aby to karibské horké hlavy zvládly v míru.
Nedávno se jeden náš běžecký kolega vrátil po pár dnech z JAR, kde zažil a naštěstí také přežil ozbrojené přepadení. Máte nějaké zážitky podobného druhu?
Ne. Na ulici nás sice neustále někdo oslovoval, něco nabízel a někam zval, ale nebezpečno tam určitě není. Stejnou zkušenost mám ale i ze svých mnoha startů v Jihoafrické republice. Něco se může semlít kdekoliv.
Jaké panovaly v Havaně teploty? Ptám se také v souvislosti s povolením neoprenu na plaveckou část vašich závodů.
Teplota moře v marině, kde se plavalo, byla jen 21°C, takže byly neopreny povolené. Na otevřeném moři byla ale o pár stupňů teplejší a tam jsme plavali v tréninku i bez něj. Vzduch měl mezi dvacítkou a třicítkou. Žádný extrém. Jen vysoká vlhkost byla pro běh hodně nepříjemná.
V opravách silnic jsou na tom na Kubě nejspíše podobně vyspěle jako u nás, že?
Mnohem hůř! Na dálnici nejsou výjimečné ani hluboké díry, které je potřeba objet. Ve městě je to místy tankodrom. Přes některé mosty se jezdí krokem. Všechno se tam jen lepí, nic nestaví a platí to i pro budovy, přístavy, instituce a další.
Ohromná gratulace ke třetímu místu! Bylo těžké ho vybojovat?
Díky! V plných distancích jsem si na bednu věřil, ale po zkrácení tratí na polovinu už méně. Tratě i podmínky, hlavně silný vítr, byly nakonec tak extrémní, že to hodně soupeřů zlomilo. Tři čtvrtiny závodu byly hodně tvrdé. V průběhu půlmaratónu ale pořadí v první pětce natolik vykrystalizovalo, že jsme si jen na obrátkách hlídali pozice a já mohl v závěru dost polevit a užívat si atmosféru.
Měl jste s sebou doprovod? Rodinu, jak je u vás často zvykem?
Ne, rodinu beru jen na závody, kde si především užijeme pobyt před i po závodě. To se o týdnu v Havaně určitě říci nedá. Zato byl s námi výborný fotograf Jakub Frühauf.
Jak budete trávit čas, hlavně ten tréninkový, do Marathon Des Sables?
Až do dubnového MDS budu trénovat doma ve Zlíně společně se synem. Plavání a cyklistika teď na dva měsíce budou hrát jen doplňkovou roli a já budu více posilovat a běhat. Od ledna běhám s batohem a každý týden do něj přidávám jedno kilo. Aktuálně zvyšuji na sedm kilogramů. Při závodě totiž poběžím asi s deseti až dvanácti kily. Tolik totiž váží veškeré vybavení a jídlo na týden. K tomu ještě přibude litr a půl až tři litry vody.
Jaké jsou vaše největší sportovní vrcholy pro rok 2016? Co chystáte?
Jako každý rok to budou především dobré výsledky v závodech na tratích ironmana, mistrovství Evropy a mistrovství světa. Navíc si k tomu letos přidám právě ještě Marathon Des Sables.
