Článek
Jsou ani ne dvě hodiny po nedělním poledni, když se po zarostlé stezce blíží k místu mladá joggerka. V porostu zde číhá mladý muž, běloch s černými úmysly. Místo si nevybral náhodou. Roste zde bujná vegetace, v dohledu nejsou žádné domy, a tak pravděpodobnost, že by někdo zaslechl zoufalé volání a přispěchal na pomoc, je mizivá.
Mladík vyskakuje ze svého úkrytu ihned, jak žena proběhne kolem něj. Zuřivě ji popadá za ramena a surově ji strhává k zemi. Sám se však na zemi ocitá také. A v neoficiálním závodě o to, kdo bude dřív na nohou, je běžkyně rychlejší. Když ji násilník zachytí za kotník, další útok se rozhodne odvrátit svou nejsilnější zbraní ‒ nohama. Volnou nohou kope útočníka do obličeje. „Asi jsem mu zlomila nos a nejspíš vyrazila pár zubů," říká později policistům do protokolu.
Strážci pořádku tak mají vcelku zásadní a spolehlivé poznávací znamení, až se vydají na pátrání po kriminálníkovi. Stačí najít hříšníka s křivým nosem a výrazně prořídlým chrupem. Napadené se podařilo vyváznout bez zranění. I přesto lze pochybovat, že by se v americkém kontextu dalo hovořit o nepřiměřené obraně, v Čechách tolik diskutované okolnosti trestných činů. Ve skutečnosti americká policie na svých stránkách nabádá napadené v případě útoku k aktivní obraně.
Policie v Eugene nyní pátrá po zhruba třicetiletém muži útlé postavy s výškou kolem 180 centimetrů, zapadlých, poďobaných tváří. V tuto chvíli už je mu pravděpodobně nad slunce jasné, že v místě, kde působil slavný Steve „Pre" Prefontaine, běžecká ikona neváhající do hry vsázet celý svůj život, lze narazit pouze na ženy-běžkyně podobného ražení. Snad uštědřená lekce raubířovi dostatečně napověděla, že příště si má raději založit účet na internetové seznamce.
