Článek
Floridští vědci prý nade vši pochybnost prokázali, že běžci mající během tréninku či závodu rušivé sluchové nebo zrakové vjemy mají vyšší pravděpodobnost, že se zraní. Výzkum, který řídil lékař Daniel Herman, zkoumal propojení kognitivních stresorů, rozptýlení pozornosti s rizikem zranění. Studie pracovala s 26 běžci, kteří trénovali bez rušivých vlivů, v porovnání s běžci, kteří byli rozptylováni sluchově nebo zrakově.
Zjištění floridských vědců se může zdát poněkud překvapivé. Jiné studie totiž opakovaně prokázaly pozitivní vliv vhodné hudby (s určitým rytmem a emocionálním nábojem pro konkrétního jednotlivce) na celkový výsledek nějakého běhu. Hudba pozitivním způsobem ovlivňovala psychiku, která běžci „dovolila" běžet rychleji a zvyšovala jeho odolnost vůči únavě a bolesti.
Floridská studie prokázala dále zvýšení dopadových sil působících na dolní končetiny při sluchových a zrakových rušivých vlivech. Dopad chodidel na zem byl při poslechu hudby prudší než při soustředěném, ničím nerušeném běhu. Navíc se ukázalo, že „rušení" běžci měli vyšší tep, srdce jim pracovalo rychleji, a také měli větší tendenci se zadýchávat.
„Běh v prostředí s různými rušivými prvky může nepříznivě ovlivňovat jak běžecký výkon, tak riziko zranění," tvrdí doktor Herman. Podle něj by běžci vyskytující se v chaotickém prostředí, jakým může být kupříkladu závod v maratonu, měli raději vynechat poslech hudby nebo mluveného slova, což by mohlo odvádět jejich pozornost.
Na první pohled se zdá být všechno jinak. Zpráva bohužel neuvádí konkrétní hudbu, kterou byly pokusné osoby nuceny poslouchat. Někdo nesnáší Beethovena, někdo zase Rammstein. Nakonec bude přeci jen záviset na vás, jakou cestou se na svém maratonu vydáte. Možná bychom mohli výsledky studie trochu zmírnit a poradit: Když běžíte, poslouchejte jen něco, co máte opravdu rádi. A když sebou přeci jen někde fláknete? Vědci z Floridy vás přeci varovali, ne?
