Článek
Odhlédneme-li od neblahých následků, které může mít vaše časté a hlasité dupání po chodbě a na schodech na nervovou soustavu vašich sousedů, jde hlavně o vaše zdraví. Úrazům se dnes snaží každý rozumný běžec vyhnout. Může k tomu využívat stále doporučovanější strečink, jógu, masáže, posilování, nebo třeba doplňky stravy, věří-li na ně. Většině problémů se ale můžete vyhnout zcela zdarma. Stačí mít jemný a tichý došlap ‒ a úrazy se vám budou vyhýbat o 62 % více. To přece stojí za to!
Další vydání The American Journal of Sports Medicine přináší výsledky výzkumu jednoho hongkongského týmu, který po celý jeden rok sledoval 320 běžkyň a běžců se zaměřením na dopadové síly působící na jejich kosterní a svalový aparát, jinými slovy se zaměřením na došlap.
Na počátku výzkumu byly změřeny dopadové síly u obou polovin respondentů při dvou různých rychlostech. Nebyly shledány žádné rozdíly. Následně začala jedna polovina běžců pracovat na svém došlapu, zatímco druhá nikoli. Už po několika týdnech vykazovala skupina pracující na měkkosti svého došlapu snížení dopadových sil působících zpětně na jejich pohybový aparát. Trénovaná skupina dostávala takzvaný „vizuální biofeedback" a na jeho základě se jejich krok automaticky zkrátil a jejich chodidla více dopadala na přední část. Vedlejším efektem změny došlapu bylo také ztišení jejich kroku.
Za dvanáct měsíců výzkumů hlásila trénující skupina zranění u 16 % běžců (celkem 28 zranění), kdežto kontrolní skupina měla zraněných 38 % běžců (celkem 61 zranění). U skupiny, která na svém došlapu nijak nepracovala, se nejvíce vyskytovala plantární fasciitida a potíže s kolenním kloubem, zatímco u skupiny pilující měkký došlap zcela dominovaly záněty Achillovy šlachy a natažení lýtkového svalu. Z toho lze vyvozovat několik důležitých závěrů:
♣ I přesto, že se skupina s biofeedbackem navracela k přirozenému způsobu běhání, roční přechod byl i tak příliš rychlý. (= Jakékoli změny, které se rozhodnete aplikovat na svůj došlap nebo délku kroku, musí být velmi pozvolné, pomalé a rostoucí v malých krocích. Praktické projevy změn očekávejte až po mnoha měsících.)♣ S ohledem na fakt, že se problémy s kolenním kloubem vyskytovaly mnohem více v kontrolní skupině, lze běžcům s bolestmi kolen doporučit přechod k minimalističtější obuvi a kratšímu kroku s jemnějším dopadem, a to na přední část chodidla.♣ Každému problému s dolními končetinami lze přiřadit jiný postup při postupném měnění došlapu. (Ale!!! Pokud netrpíte žádnými problémy, svůj styl dopadu určitě neměňte a nenapravujte něco, co funguje dobře!)