Článek
Podle příbalových letáků a informací ze strany výrobců takových preparátů je u sportovců nutné pomáhat tělu s doplňováním esenciálních aminokyselin, mezi které patří valin, leucin a izoleucin. Protože právě ty napomáhají správné regeneraci, údržbě a růstu svalových vláken. Je tomu skutečně tak?
Pojďme si v první řadě říci, že preparáty obsahující BCAA nefungují. Valin, leucin a izoleucin tvoří 35 % svalových bílkovin, patří skutečně mezi esenciální aminokyseliny a teoreticky by se tedy tělu dodávat tyto aminokyseliny měly. Nicméně to, že máte nějaké teoretické zdůvodnění pro podávání nějakého suplementu, ještě neznamená, že ve skutečnosti opravdu funguje. Je třeba také dodat, že navzdory zařazení mezi „esenciální" aminokyseliny (tedy takové, které si neumí lidské tělo samo vytvořit), jedná se o aminokyseliny běžně zastoupené v potravinovém řetězci – to je také důvod, proč evolučně u člověka došlo ke ztrátě schopnosti tyto látky syntetizovat.
Aha, to je závažné tvrzení. Jeden by skoro řekl, že dnes už máme bohaté možnosti využívat pouze to, co opravdu funguje. Druhou otázkou jsou samozřejmě možnosti, jaké mají výrobci, aby nás přesvědčili o své pravdě...
Ještě typičtějším příkladem toho, co je sice teoreticky správně, ovšem v praxi vůbec nefunguje, je sportovci oblíbený potravinový doplněk karnitin. O karnitinu víme velmi mnoho, víme také, jak probíhá metabolismus tuku v buňkách. Karnitin je klíčový pro přenos mastných kyselin z cytoplasmy do mitochondrie, kde jsou tyto mastné kyseliny využívány na tvorbu ATP, základního zdroje energie pro svalovou práci. Takže teoretická úvaha může znít: Budeme-li mít více karnitinu, bude se nám lépe odbourávat tuk, vyrábět více energie z tuku, prostě to pošlape. Takže si vezmete zázračnou pilulku a čekáte, že se tak bude dít. Ovšem, když se provedly opravdu nezávislé vědecké studie kontrolované placebem, očekávaný efekt nebyl prostě prokázán...
| Prof. MUDr. Libor Vítek, PhD |
|---|
| - vedoucí Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze |
| - odborník na sportovní výživu |
| - spolupracuje s Českým olympijským výborem |
| - stará se o správnou výživu některých českých olympioniků |
Australský institut sportu má třeba velmi precizně propracovanou metodiku hodnocení suplementů a všechny je třídí to čtyř kategorií A-D. D jsou zakázané podpůrné prostředky, doping, ty nechme stranou. Skupina A reprezentuje látky, které prokazatelně fungují, skupina B látky, které možná fungují, ale prozatím pro takové tvrzení nemáme dostatek důkazů, a skupina C jsou látky, které prokazatelně nefungují. Tahle skupina je vůbec největší. Tam právě najdete všechny ty BCAA, karnitiny a mnohé další populární záležitosti.
Opravdu se nikdy nic neprokázalo? Kupujeme tedy většinu těch suplementů naprosto zbytečně?
Jsou samozřejmě známy i nějaké dílčí studie, které něco málo prokazují. Třeba na dvanácti cyklistech... ale to by bylo zase na dlouhé povídání o metodice prováděných výzkumů. K tomu chci říci jen to, že konsenzuální stanovisko všech odborných autorit zní, že tyto doplňky nefungují. Existuje kupříkladu rozsáhlá studie zkoumající proteoanabolický účinek 250 různých dovolených přípravků sportovní výživy včetně BCAA, z celé široké plejády však tento efekt byl prokázán jen u dvou – a nebyly to BCAA.
No, ale nejspíše se i vy setkáváte se sportovci, kteří „prostě vědí", že u nich to funguje...
Přišla za mnou jedna atletka, olympionička, která o mně dobře ví, že dávám, doporučuji pouze suplementy, u nichž je podložena prokazatelná účinnost. „Všechno beru, všechno budu dodržovat, jen mi nesahejte na karnitin a inosin." (látka, která má zvyšovat míru využití kyslíku ve svalu i tvorbu ATP - pozn. red.) Tak jsem jí na druhou schůzku přinesl vytištěné hned tři relevantní vědecké práce na inosin. Dobrá zpráva pro ni byla, že dvě z těch prací tvrdily, že inosin, ačkoli nefunguje, tak neškodí. Třetí práce varovala před možnými negativními účinky dlouhodobého užívání. To je další ukázka toho, že správné teoretické zdůvodnění ještě zdaleka nezaručuje, že to tak bude probíhat i ve skutečnosti. Uměle vytvořená látka polknutá v tobolce vám sportovní výkonnost nezlepší, i když z pohledu biochemických procesů je proces popisovaný správně.
Může hrát nějakou roli i samotné přesvědčení dotyčného, že něco funguje, i když to tak při vědeckých experimentech nevychází?
Přichází k nám třeba nový lék, jedno jaký. V Americe stojí roční léčba pacienta tímto preparátem 60 000 dolarů. Byla provedená studie tak, jak se opravdu dělat má, která ukázala, že 45 % pacientů na této léčbě z přípravku skutečně profituje. Měli k tomu správně udělanou placebem kontrolovanou skupinu, která vykázala překvapivě 22% úspěšnost léčby. Vyplývá z toho, že už jen vědomí toho, že pacient patří mezi vyvolené, kteří dostanou takto drahý lék, dokáže někdy pacienta vyléčit...
Takže by se vlastně dalo říci, že pokud preparáty z australské skupiny C přeci jen vykazují nějaká dílčí zlepšení sportovců, jde o dobře prodané placebo?
Víte, co, pokud jste zainteresovaný, hledáte přirozeně způsoby, jak dosáhnout nějakého zlepšení. Já mám tu možnost být objektivní. Ale když bych byl sportovec připravující se na olympiádu, samozřejmě budu hledat jakoukoli další legální možnost, jak se zlepšit. A pokud budu sportovec, nemám samozřejmě vědecké vzdělání, někde si něco přečtu, nebo ‒ a to je snad ještě horší ‒ v televizi uvěřím nějakému populárnímu výživovému poradci... s tím se setkáváme naprosto běžně. A to je pak těžké někoho přesvědčovat objektivním výzkumem.
No, a nebylo by pro vás jednodušší nezabývat se sofistikovanými experimenty a stát se nějakým populárním výživovým poradcem vystupujícím v televizi?
Já k tomu přistupuji jako odborník, lékař. A já nemám právo dát někomu určitý preparát jenom proto, že se mi to líbí, že to má hezké balení a dobře to chutná a stojí to třeba několik tisíc na měsíc. Abych mohl já něco doporučit jako opravdu fungující, musí být pozitivní účinek jednoznačně prokazatelný. Mimochodem, cena, to je také velice zajímavý aspekt: Když je něco zadarmo, jednoduché, jen je potřeba kupříkladu dodržet nějaké podmínky, tak tomu lidé nevěří a nechtějí to. Když máte jednoduché řešení, ale náročné na energii, čas a podobně, tak si můžete vsadit na to, že to bude propadák.
