Článek
Zatímco si například běžci z Hongkongu stěžovali na kruté zimní teploty, našli se i tací, kterým to vyhovovalo. „Ano, je mi velmi zima. U nás v Hongkongu nikdy nepadají teploty tak hluboko," komentoval svou nezáviděníhodnou situaci hongkongský sportovec. Běžkyně Marina z Německa měla naopak na sibiřskou zimu jen slova chvály: „Mám ráda tohle místo. Myslím, že je dnes docela teplo. Čekala jsem, že to bude horší."
V irkutské oblasti se běžel závod jak na celou maratónskou distanci 42 195 metrů, tak také na vzdálenost poloviční. Třináctý ročník závodu má už za dobu své existence i zapřisáhlé fanoušky. „Už je to taková moje tradice, nechci nikdy vynechat. Dokud budu mít energii, budu se závodu účastnit," řekl pětašedesátiletý účastník z Ruska Anatolij Gerevnin.
Drsné sibiřské podmínky jsou nevyzpytatelné. Běžci se na trati mohou potkat jak s hlubokými sněhovými závějemi, tak s nemilosrdným větrem nebo spalujícím sluncem. Letošní počasí ale běžcům přálo. A vítěz závodu měl radost hned trojnásobnou.
Bartoš Mazerski z Polska měl totiž v plánu účastnit se maratónu už minulý rok. Dva dny před hlavním závodem ale při tréninku uklouzl a zlomil si nohu. Na svou účast tak mohl zapomenout. Slíbil si ale, že se na místo určitě vrátí. Letos se mu to podařilo. Navíc ve 13. ročníku zvítězil. A do třetice: Svým časem 2:53:26 dokázal překonat dosavadní rekord trati, který už pět let držel domácí borec Sergej Kalašnikov. „Poté co jsem si loni zlomil nohu, slíbil jsem si, že se vrátím. To se mi podařilo a já jsem velmi šťastný," prohlásil vítěz po proběhnutí cílem a šťastném políbení země.
