Článek
Už dva dny před odstartováním letošního ročníku bylo jasné, že počasí v patagonských horách nebude stát na straně dobrodruhů a ukáže jim svou odvrácenou tvář. Organizátoři reagovali zkrácením trasy a jejím umístěním do nižších nadmořských výšek. Původně byly vyhlášeny tyto oficiální trasy: 100 mil, 100 kilometrů, 70, 50 a 30 kilometrů. Nejdelší trasa byla zkrácena na 88 mil (ze 161 km na 142 km). Ani to však nepomohlo předejít tragédii.
O skutečnosti, že závod byl mimořádně extrémní, svědčí kupříkladu i krátká ukázka z „vysoce doporučeníhodného vybavení": stoupací železa, lezecká přilba, dobré trekové hole. V povinné výbavě byly zcela správně věci jako dlouhé kalhoty, zateplená bunda, nepromokavá bunda, nouzová reflexní přikrývka a další. Na startu však prý nikdo povinnou výbavu nekontroloval. Otázkou zůstává, zda je vůbec možné zacházet s dospělými, zkušenými běžci jako s malými dětmi. Je přeci v jejich vlastním zájmu být důkladně připraveni, riskují přeci své vlastní životy. A když se pak něco semele, je velice jednoduché hodit veškerou vinu na organizátory.
Vzpomeňme například na známý Zugspitzlauf v sousedním Německu. Před lety při něm zemřeli dva ambiciózní běžci na podchlazení a vyčerpání dříve, než se k nim dostali záchranáři. Nebylo nic platné, že veškerá varování, doporučení, přesnou předpověď počasí rozdávali pořadatelé několikrát za sebou všem účastníkům vytištěné, před startem několikrát vše hlásili megafonem. Dva borci stejně vyrazili na extrémní závod na nejvyšší vrchol Německa v šortečkách, tílkách a bez jakéhokoli dalšího vybavení. Všichni pak spílali organizátorům.
O tom, zda nešťastný Mexičan měl veškeré povinné vybavení, zatím nemáme zprávy. Jeho tragický osud je však o to větším mementem, že se zkušený 57letý mexický závodník ztratil mezi dvěma kontrolními body vzdálenými od sebe pouhých pět kilometrů. V nadmořské výšce 750 metrů. Zřejmě se po zdolání 65 kilometrů trasy rozhodl schovat před ostrým větrem za skálu na svahu pohoří Chacabuco v provincii Ultima Esperanza (Poslední naděje). O několik dní později objevili záchranáři jeho tělo pod metrovou vrstvou sněhu.
„Naše šetření zatím ukazují na to, že smrt nebyla způsobena jinou osobou. V tuto chvíli je nejpravděpodobnější hypotéza, že příčinou úmrtí byla hypotermie či selhání srdce," řekl k případu hlavní vyšetřovatel Alvari Perez. Pohřešovány byly i další dvě závodnice z padesátikilometrové trasy. Během závodu uvízly v horském sedle, z něhož se jim kvůli počasí nepodařilo sestoupit. Po tři dny byly nuceny kempovat v přívalech sněhu. Naštěstí společně s traťovými dobrovolníky za relativně příznivých podmínek. Po jejich transportu do nejbližšího města je prý jejich stav dobrý. Závodu se účastnili běžci z 24 zemí celého světa.
