Článek
Rainer Predl je ostříleným extrémním vytrvalcem. Jen co se týče pásu, má na svém kontě světový rekord v běhu na 100 kilometrů ‒ ten sice již není aktuální, ale ty ostatní jsou: světový rekord v běhu na páse na 12 hodin (149 km), světový rekord v běhu na páse na 7 dní (852 km). Nyní chce mladý Rakušan získat pro své barvy také rekord ze všech nejnáročnější. Dva týdny téměř bez přestávky neustále běžet, aniž by se ale pohnul z místa.
V tuto chvíli běží Rainer pátým dnem a už teď je patrné, že jeho tělo je mnohem odolnější než jeho vybavení nebo speciální technika. Pokud to například půjde takhle dále, máme důvodné podezření, že během několika málo dnů gumový běhoun pásu zcela zmizí. Na zadní straně Rainerova běžeckého pásu se totiž už nyní vytvořila obavy vzbuzující kupička prachu z drolící se gumy pásu. A jeho boty mu po několika málo dnech museli přátelé upravit tak, že odřízli téměř celé obě špičky obuvi.
Protřelý Rakušan si z toho ale nic nedělá, na obtíže spojené s dosahováním rekordů je zvyklý a ví, že pokud vydrží on, s ostatním už to nějak dopadne. Pro nečekané výpadky má rekordman připravený celý jeden záložní pás, který byl stejně jako jeho hlavní důkladně zkalibrován techniky.
Na samotného běžce neustále dohlížejí minimálně dvě osoby a dva odborní rozhodčí nutní pro oficiální zápis rekordu. Na Predlův pokus se dle pravidel může kdokoli kdykoli přijít volně podívat, živě je z místa streamováno také video. Na to, aby pokus skutečně trval předepsaných 336 hodin, dohlížejí dvoje nezávislé stopky.
Pokud by vám dvojtýdenní běhání na místě nedávalo smysl, pak vězte, že kromě světového rekordu jde také o získávání prostředků na bohulibé účely. A kolik že to chce vlastně hrdinný Rakušan uběhnout kilometrů? Aby se stal světovým rekordmanem, musel by zdolat hranici 1793 kilometrů, v průměru skoro 130 kilometrů denně. To je asi jako z Prahy do Madridu vzdušnou čarou.
