Článek
Za dvacet let se v lidském životě změní hodně věcí. Mezi 20. a 40. rokem určitě více než třeba mezi 50. a 60. Jako bychom slyšeli vaše „práce, rodina, hypotéka, starosti...". Asi máte pravdu. Převážnou část času teď trávíte v práci, na pořádný trénink už tolik času nezbývá a tak dále. Z téměř dětských dob, které jsme trávili lítáním po venku, na kole, po horách či lesích, se stávají časy rozvážných mužů a žen sedících za počítačem.
Co když se jen dostáváme do bludného, začarovaného kruhu, kdy méně času na fyzické aktivity znamená větší slabost a ochablost a ta zase přináší méně chuti do fyzických aktivit? Američtí vědci se pokusili tuto nejednoduchou otázku prozkoumat blíže. Určitě můžete namítat, že jejich studie nemá 100% vypovídací schopnost, protože se jim nepodařilo po dlouhá desetiletí sledovat lidi, z nichž jednu polovinu neustále ponoukali k aktivitě, zatímco tu druhou drželi zavřenou v obýváku na gauči před televizí. Ale zapřemýšlejte i sami ‒ možná i vy byste sami na sobě mohli provést takový dlouhodobý experiment. A možná získáte dlouhodobý bonus.
Samotného experimentu se zúčastnily dvě skupiny probandů. V jedné byl průměrný věk 22 let, v druhé 47 let a obě skupiny vykazovaly dobrou úroveň všeobecné fyzické kondice a pravidelně trénovaly. Všichni absolvovali komplexní izokinetický odporový trénink skládající se z osmi jednotek po deseti opakováních. Účastníci měli za úkol napnout kolena a poté je opakovaně ohýbat proti konstantnímu odporu. Byla měřena síla nohou před a po testu, někdy ještě jednou 48 hodin po tréninku. Probandům byla pravidelně odebírána krev a vědci sledovali míru poškození svalstva, zánětlivost a rychlost regenerace a oprav poškozené svalové tkáně.
Výsledky byly opravdu překvapivé a jednoznačné: Mezi skupinami neexistuje žádný rozdíl! Samozřejmě byla mladší skupina silnější, ovšem relativní ztráta síly po tréninku a její obnovení probíhalo v obou skupinách stejně. Jinými slovy: Neexistuje žádný důkaz, že by stáří mělo mít vliv na rychlost a kvalitu regenerace. Výzkum tak dal vědecký podklad, ověření staré známé pravdy: Nepřestanete běhat, protože jste moc staří. Budete moc staří, protože přestanete běhat. Třeba Kanaďan Ed Whitlock by mohl vyprávět. Ten ještě v 73 letech dokázal zaběhnout maratón za 2:54:48.
Tady se ukazuje užitečnost třeba i takového tréninkového deníku. Kdyby vás ve čtyřiceti přepadl nějaký splín, můžete si zalistovat zažloutlými stránkami z vašich 20. let a zjistit, že i tehdy jste se někdy cítili zcela vyčerpaní a bez energie. Ale tenkrát jste si možná ještě nemysleli, že smyslem vašeho života je umřít vsedě za klávesnicí...
