Článek
Asi to známe všichni. Nejprve dlouhá fronta před každou z plastikových budek, v nichž se odehrávají ty nejhorší věci z celého dne. Řada čekajících se zdánlivě vůbec nehýbe, a tak s narůstajícími vnitřními tlaky přibývají i tlaky psychické. Nervozita je, společně s dalšími nepopsatelnými věcmi, doslova cítit ve vzduchu. Když už se konečně dostanete na řadu a berete za páčku dveří, na chvilku zalitujete, že jste si nevzali gumové rukavice. Nebo alespoň ty igelitové, co mají na každé pumpě.
Hned potom zalitujete, že jste si nevzali návleky na boty. Takové ty jednorázové igelitové, co se fasují v nemocnicích. Vaše nové závodky se totiž právě přilepily k podlaze. Nemáte odvahu příliš zkoumat, co je za to přesně zodpovědné. Pohled dolů by mohl mít za následek, že by vás poslední přijatá potrava mohla opustit jiným než obvyklým tělesným otvorem, ale právě tím, kterým do vás původně vstoupila.
| JAK JSME NA TOM U NÁS? |
|---|
| „Obecně jsou pro nás nejhorší akce, kdy organizátoři (nejčastěji z ekonomických důvodů) hrubě podcení množství a rozmístění hygienického zázemí, a tím vystaví návštěvníky nedůstojným podmínkám. Obecně lze také konstatovat, že je velmi složité naplánovat u akcí s hromadným startem (a to nejenom běžeckých, ale i cyklistických závodů a dalších sportů) adekvátní počet zařízení. Zatímco v době startu hromadného běhu při 5 000 účastnících bude zapotřebí takřka stejný počet toalet jako účastníků, deset minut po startu již bude stačit jen několik kusů,“ říká Ing. Petr Benáčan, zástupce české jedničky na trhu TOI TOI, sanitární systémy |
Roztřesenýma rukama vykonáte svou malou potřebu a vzhledu nebo hygieničnosti oné místnůstky to také určitě nepřidá. Chraň bůh, aby vás přepadla potřeba větší než malá! Stojíte nad tím kontejnerem s prkýnkem a přemýšlíte, jak se k tomu postavit. Opravdu postavit, protože posadit se si už netroufáte. V živé paměti máte ještě nejnovější vědecké poznatky a výzkumy hovořící o tom, že lidské zadky a stehna jsou z valné části čistější a nesou méně bakterií a dalších mikroorganismů než lidské ruce. V tom není problém. Klidně byste si na prkénko sedli, kdyby... Kdyby si jej ti před vámi buďto ohleduplně zvedli, aby ho nezasáhli proudem nažloutlé a umělými vitamíny přesycené tekutiny, či jej v jakémsi záchvatu levitace těsně nezasáhli svým... no, však víte.
Vaše pokusy o zachování si zbytků důstojnosti a celého zdraví proces vyprazdňování trochu zkomplikovaly a estetičnosti daného místa určitě také moc neprospěly. Jste si toho vědomi, a tak jen se sklopenýma očima chvatně opouštíte místo, a navíc se tváříte, že tak činíte z prosté galantnosti k dalším čekajícím. „Pokud jde o náš byznys, tak ze všeho nejhorší jsou běžci. Uklidit po nich našim pracovníkům zabere více jak dvojnásobek času ve srovnání třeba s návštěvníky hudebních festivalů," zaznívá z úst jednoho z branže ve Spojených státech amerických. Po běžcích tam musí důkladně čistit nejen podlahu, sedátka, ale také stěny, dveře i stropy. Ano, stropy!
Kdo za to může? Pravděpodobně předzávodní nervozita stovek účastníků závodů, kteří budkám nedají na chvíli vydechnout. Svůj díl viny ale také často nesou i pořadatelé. Podcenění počtu mobilních toalet, případně podfinancování této části zázemí, se opravdu nevyplácí. A my běžci? Stejně tak jako se snažíme o stále lepší výsledky na trati, měli bychom se snažit o stále lepší výsledky také v sociálních zařízeních. Tady je pár tipů:
♠ Své potřeby je dobré odbýt si ještě doma těsně před odchodem.
♠ Pokud jste ti šťastlivci, kteří našli prkénko ještě čisté, v klidu jej použijte. Ruku byste si přeci s ostatními běžci také podali. A pravděpodobnost, že zůstane čisté i po vás, se tak zvětší.
♠ Připravte se na častou komplikaci ‒ absenci toaletního papíru. Berte si s sebou malý balíček papírových kapesníčků. Nikdy nevíte, kdy se vám budou ještě hodit.
♠ Nikdy nevyhazujte do záchodů odpadky. Tam patří nanejvýš toaletní papír. Na ostatní najdete venku zcela určitě dostatek košů a popelnic.
Uvnitř plastového království úlevy zbytečně s ničím nemanipulujte. Jedině tak zajistíte, že vám ze stresem roztřesených a potem vlhkých a kluzkých rukou nevypadne váš zbrusu nový iPhone. No, třeba zrovna tam, kam slunce nesvítí a kam nanejvýš občas zavítá hadice fekálního vozu.
