Článek
Jako křeček v kleci
Na první pohled to může vypadat jako znásobené mučení a znásilňování běžecké duše, opak je ale pravdou. Zkuste si svůj dlouhý běh odbýt na okruhu, který poběžíte mnohokrát dokola. Ještě větší nuda? Zkuste, možná se mýlíte. Takový třeba tříkilometrový okruh může být velice osvěžující. Pokud máte na jeho začátku zaparkované auto, nebo si někde po cestě najdete nějakou „schovku" třeba v křoví, budete mít v pravidelných intervalech možnost napít se, najíst se, převléknout se, či cokoli dalšího si vymyslíte, aniž byste museli něco z toho tahat s sebou. To přináší i psychologickou výhodu hned ve dvou směrech. Jednak se každých pár kilometrů máte na co těšit a vás to požene kupředu, jednak svůj velký cíl rozdělíte do cílů menších a kilometry budou snadněji odsýpat a long-run vás přestane tak děsit. Pokud nemáte úplně možnost vytvořit si nějaký takový okruh, nevadí ‒ pomoci si můžete i na jedné kratší trati, kterou budete běhat tam a zpět, aniž byste přišli o jakoukoli výhodu okruhu.
Cesta z města
Další neortodoxní přístup je poodjet vlakem nebo autobusem třeba dvacet kilometrů za své město a běžet zpět. Motivace roste ‒ s ubíhajícími kilometry se přibližuje váš domov s oblíbeným gaučem, ledničkou, filmem na DVD... (nehodící se škrtněte). A rozptýlením může být i hledání správné cesty pomocí papírové mapy a kompasu nebo GPS.
Zacpěte si uši
Někomu sluchátka v uších při běhu nevyhovují, někdo je naopak miluje. Zkuste si long-run zpestřit oblíbenou hudbou, knihou ve formátu MP3 nebo staženým rozhovorem z rádia třeba s oblíbeným sportovcem. Prvních pár kilometrů si dejte na zahřátí, nalezení svého tempa a naslouchání svému tělu, pak už si můžete nacpat běžecké špunty do uší a v klidu poslouchat.
Simulujte a mixujte
Pokud se blíží důležitý závod, můžete long-run využít jako výbornou přípravu právě na něj ‒ nasimulujte si podmínky blížící se co nejvíce podmínkám závodu. Můžete ještě „beztrestně" ladit oblečení, běžecké boty, ale můžete si vyzkoušet i předzávodní večeři a snídani. Velké zpestření může představovat také mix běhání venku a běhu na páse. To se využívá hlavně v situaci, kdy nemáte po ruce žádné opravdové kopce. Ty nasimulujete na páse, venku zase naháníte vzdálenost. Ale i v jiných případech může být kombinace pásu a skutečného běhu osvěžující. Opět rozbijete úmornou rutinu dlouhého běhu a navíc se tak třeba můžete vyhnout dešti, nadcházející tmě, vedru, větru...
Vystavte stopku samotě
Pokud máte možnost, běhejte dlouhé běhy ve dvojici nebo ve skupině. Rychlost bývá většinou „konverzační", takže se zároveň můžete s přáteli podělit o nejnovější zážitky. Navíc psychologové už dávno přišli na to, že ve více lidech běhání méně bolí (subjektivní vnímání bolesti a únavy se snižuje) a více motivuje. Funguje to prý velice podobně, i když své záměry a dosažené úspěchy nasdílíte mezi přáteli na sociálních sítích.
