TEST: Neprůstřelná sluchátka Sennheiser OCX 686G Sport

Po krátkém pátrání vím, že dělají něco nejen pro technické fajnšmekry, ale i pro nás, obyčejné pohybové nadšence. Oko mé rozradostněné padlo na OCX 686G Sport. Jestli zničím i tyhle, přísahám, že se naučím zpívat a budu si muziku při tréninku obstarávat sám. Třeba Rammsteiny bych zvládnout mohl, tam jsou ty vokály poměrně nenáročné...

Lesní zvířátka i celý Středočeský kraj si může oddechnout. Sluchátka fungovala. A jestli je někdo nepřejel těžkým stavebním strojem, fungují dodnes. První věc, kterou jsem vůbec kontroloval, byl zahnutý konektor. Většina mých bývalých sluchátek, budiž jim smetiště lehké, měla konektor rovný. Při běhání jsem měl naslouchátka připojena k mobilu a mobil v kapse. Ano, hádáte dobře. V rychlém procesu došlo k přelomení kabelu u konce rovného konektoru, ať jsem dával na umístění telefonu po kapsách pozor sebevíc. První kladný bod pro Sennheiser.

Jak postupuju po kabelu vzhůru, všímám si vejčitého průřezu zářivě zeleného šňůry s jemným drážkováním. Musím přitakat tvrzení výrobce ‒ mnohem méně se takový kabel motá, když se zamotá, snadněji se rozmotá, zkrátka je s ním lepší manipulace. To ale není všechno. Je vyztužen para-aramidovými vlákny (z podobných věcí se dělají neprůstřelné vesty). Zvyšuje se tak jeho pevnost a odolnost.

Ke sluchátkům je dodáván i malý pytlíček na přenášení, ale cpu si je do kapsy zásadně jen tak, když je mám pořádně otestovat. Běhání, neurvalé zacházení, vystavování agresivním chemickým sloučeninám obsaženým v mém potu, omývání vodou... a nic. Dobrý kabel stále žije. Říká si o další zkoušku. Věšíme na něj s kolegy činku (přes 7 kg) a několikrát ji zvedáme. Uzel je hned u konektoru. To nevydrží, říkám si. Zalomí se drátky, začne to nejdřív chrastit a pak sluchátka oněmí navždy. Je mi jich trochu až líto. Ale i po téhle zátěži sluchátka dál fungují. Bez jediného zapraskání dál reprodukují mou oblíbenou muziku. Kdybych to sám neviděl, nevěřil bych.

Na kablíku je i drobná plastová spona. Malá a propracovaná. Žádné ostré hrany, nic, co by se mohlo nepříjemně zachytávat na vašem sportovním ošacení. Pružinka i osička samozřejmě z nerezu. Sponkou uchytíte kabel poblíž mikrofonu, aby vám nikde nelítal, a vy jste mohli v klidu naslouchat či hovořit. Na kabelu výše je mikrofon společně se třemi ovládacími tlačítky. Krajní dvě + a - jsou určena pro ovládání hlasitosti. Prostřední knoflík má vícero funkcí. V případě volání zvedáte nebo ukončujete hovor. Delším podržením nevhodný příchozí hovor odmítnete. Posloucháte-li hudbu, budete tlačítkem spouštět a pozastavovat přehrávání, dvojím stiskem přepnete na následující skladbu.

Za mikrofonem s ovladači se kabel rozdvojuje k jednotlivým sluchátkům. Najdeme zde i malý souběžný posuvník, kterým si můžete regulovat délku kablíků ke sluchátkům přesně podle gusta. Samotná sluchátka jsou vlastně takzvané špunty na konci poměrně hranatě vyhlížejících náušních aparátů. Ale nenechte se zmást. Jejich celá tmavě šedá část je z příjemného silikonu, snadno ohebného, jež se přizpůsobí vašim boltcům. Dále velmi omezují přenos hluků z kabelu.

Napoprvé se má ušiska trochu divila a nebyl jsem si jistý, jestli to nebude někde dřít, škrtit, tlačit, ale rychle si zvykla. Sluchátka se dobře snášejí i s různými typy brýlí. Díky třem různým velikostem „těsnících gumiček" s antibakteriální úpravou si je můžete přizpůsobit přesně vašim zvukovodům. Navíc nebude vaše kvalitně reprodukované potěšení při běhu rušit ani silný vítr. A když už jsou sluchátka od vašeho úsilí úplně slaná a špinavá? Prostě je strčíte pod kohoutek a opláchnete. Pověsíte na šňůru jako pejska s kočičkou z té pohádky a po oschnutí používáte dál. Jsem snad v běžeckém sluchátkovém nebi, nebo co?!

Připraveno ve spolupráci s Sennheiser.cz.