Článek
Třešně jsou původem někde kolem Turecka a Turecko je dnes také největším vývozcem tohoto ovoce ‒ na svém území jich každoročně sklidí zhruba 500 000 tun. Do Evropy přinesli třešně Římané ještě před naším letopočtem. Ovšem pěstování třešní na našem území lze spolehlivě doložit až ve 12. století našeho letopočtu.
Třešně najdeme v různých skupenstvích v koláčích, muffinech, sušenkách, omáčkách, džemech, marmeládách, šťávách, sirupech a náplních. V poslední době jsou třešně stále více oblíbené také ve světě atletů. Vypadá to, že po boomu šťávy z červené řepy a tajemném elixíru ze sršního jedu přichází doba třešní. Může za to pravděpodobně univerzita v americkém Vermontu. Její studie totiž prokázala, že červený pigment třešní působí protizánětlivě a pomáhá svalům při regeneraci po zátěži, po svalových zraněních nebo zánětech kloubů.
Dužnina třešní je sice z více jak 80 % tvořena vodou, zbytek ale obsahuje tolik užitečných látek, že tato peckovina určitě stojí za pozornost. Třešně jsou jednak bohatým zdrojem ovocných cukrů, obsahují hořčík, železo, draslík, křemík, fosfor, jód, vápník i řadu vitamínů jako A, P, C, E nebo B. Známé je působení třešní jako čističe krve. Pomáhají při léčbě cukrovky a fungují jako antioxidační činidlo.
Díky svému vysokému obsahu jódu příznivě ovlivňují problémy se štítnou žlázou. Vápník v nich obsažený zase podporuje zdravý růst kostí a zubů. Pokud budete jíst třešně, uchráníte své tělo před záněty, artritidou či parodontózou. Jestliže bojujete s nadbytečnými kily, vězte, že třešně jsou také vhodným dietním jídlem. Podporují totiž vylučování a pro hubnutí jsou tak ideální.
