Článek
Jestli si myslíte, že lidské tělo má nějaké hranice, možná po zhlédnutí videa své přesvědčení trochu poupravíte. Možná je přeci jen má, ale mnohem mnohem dál, než jsme si všichni mysleli.
Darkovi bylo pouhých osm let, když jej srazil náklaďák. Několik tun oceli konfrontovalo křehké tělíčko malého chlapce. Lidský organismus ze srážky neodešel vítězně, to je jasné, i když - jak se to vezme. Strychalski je od té doby paralyzován na 30 % svého těla. Pravou paži v podstatě neovládá a s pravou nohou je to jen o málo lepší. Ušetřena nebyla ani chlapcova lebka. Dlouhé, hluboké jizvy jsou na hlavě atleta dodnes jasně patrné. Ani po několika operacích se lékařům nepodařilo zachránit chlapcovo oko, takže muž je dnes napůl slepý.
Přesto byste na něm téměř nic nepoznali. Ani při setkání v kavárně, ani při společném tréninku. Tenhle chlap totiž dokáže uběhnout i to, na čem ztroskotávají i naprosto zdraví, výborně připravení sportovci. Začalo to pomalu, od pár metrů po pár kilometrů. Zpočátku chodil běhat brzy ráno, aby nikoho nepotkal a nikdo se mu nesmál.
A jednoho dne si Darek řekl, že uběhne Spartathlon. Ultramaratón v Řecku, 246 kilometrů dlouhý, vedoucí po historické cestě Feidippida mezi Spartou a Athénami. Stal se prvním člověkem s takto rozsáhlým fyzickým postižením, který na jeho start kdy nastoupil. O jeho úspěšném dokončení ani nemluvě. Jen pro představu: Některé ročníky se stává, že závod není schopno dokončit ani 40 % startujících.
To ale zdaleka nestačilo. Přidává se další výzva Badwater Ultramarathon vedoucí Údolím smrti ve Spojených státech amerických. Pětapadesát stupňů nad nulou, 217 kilometrů plných dehydratace, úžehů, úpalů a vyčerpání. Polský bojovník je opět úspěšný. A teď řekněte: Je postižený tenhle chlapík, nebo my všichni ostatní?!
