Hlavní obsah

Fantom Orálek ultra peklem dovršil stovku. Jakou?

Praha

Sto kilometrů mi mnohdy připadá nekonečných i v autě. Představa, že bych je měla uběhnout, mi přijde stejně neuvěřitelná, jako myšlenka, že se stanu první českou prezidentkou. Ale jsou tací, kteří běhání ultra mají v oblibě.

Foto: mujdlouhybeh.cz

Daniel Orálek když nebeží, akorát podepisuje svoji knihu. Jak jinak, je o běhání.

Článek
Fotogalerie

Daniel Orálek se ultramaratóny baví. Jubilejní stý ultramaratón v životě absolvoval právě letos v červnu a oslavil ho stylově – vítězstvím. Závod Mozart 100 v Salcburku na náročné kopcovité trati dlouhé 102,5 kilometru s celkovým stoupáním 2522 metrů zvládl v čase 8:45:50. Před druhým Salamehem Al Akrou z Jordánska měl víc než čtvrthodinový náskok.

Český vytrvalec vyhrál suverénně, vedl už od osmého kilometru. Stý ultramaraton však byl pro něj nečekaně těžkou zkouškou. „Bylo to peklo. Naprosto šílené podmínky. Pršelo, takže všude bylo bahno a potoky vody. Navíc od 65. kilometru mě trápily křeče do stehen. A byla mi zima, že jsem skoro nemohl mluvit. Takhle zničený jsem už dlouho nebyl," nechal se slyšet pětačtyřicetiletý běžec.

Zábava s kilometry

Běhu se odjakživa věnoval pro zábavu. „S atletikou jsem začínal ve 12 letech. Když mi bylo patnáct, začal jsem pravidelně běhat vícekrát za týden. K ultramaratónům jsem se dostal až v roce 2004 a dá se říci, že od té doby je to ještě větší zábava, ale o mnoho více kilometrů."

Výkonů, které jsou pro něj cenné, je víc. „Nemám jeden výkon, o kterém bych to mohl říct, že si ho nejvíc cením. Vážím si ale například půlmaratónu za 1:04:33 nebo závodu na 3 000 metrů za 8:10:72," vypočítává. „Z mých ultramaratónů jsou to mé výkony na 100 kilometrů pod sedm hodin, taky 366,75 kilometrů v závodě na 48 hodin a Badwater ultramarathon či Spartathlon."

Běháním se hodlá bavit dál. Vždyť ještě má své sny

A jaký závod má v hlavě? „Takových bude celá řada. Jako příklad bych zmínil Commrades v Jižní Africe, ale existuje řada dalších ultramaratónů, které by mě zajímaly, líčí. „Třeba Trans Gaule, který se běží etapově přes celou Francii. Vždy jde o nové zážitky, poznání míst, kde poběžím a touhu po co nejlepším výsledku."

Jeho život však není jen běh a práce, Orálek zkouší i jiné sporty. „Kdysi jsem hrál volejbal, hrál jsem petanque a jezdil na kole. Dnes chodím hrát pravidelně tenis a v zimě mám rád sjezdové lyžování," povídá.

Má i radu pro ty, kteří by s ultramaratóny chtěli začít. „Asi by si měl obout boty a vyběhnout," směje se. „Je docela dobré začít hodně pomalu."

Orálek má vrchol letošní sezóny teprve před sebou – chystá se na zářijové mistrovství světa na 100 kilometrů v nizozemském Winschotenu a tradiční Spartathlon z Atén do Sparty (246 kilometrů), kde startoval už třikrát. Jeho nejlepším výsledkem bylo páté místo v roce 2011.

Související témata: