Článek
Postavení chodidla závisí na postavení pánve, kolena a kyčle. Proto pokud dítě ve svém vývoji některé etapy přeskočilo (třeba z plazení se rovnou začalo postavovat) či je neprovádělo kvalitně, bude mu tato nerozvinutá funkce chybět a projeví se později třeba až plochýma nožičkama. Nejlépe je tyto nedostatky podchytit včas, ideálně v prvním roce a ještě lépe: v prvním půlroce věku dítěte. Zdá se to velmi brzy, ale v té době se s dítětem pracuje nejlépe. Faktem ovšem je, že potenciální problémy laik nepostřehne a pediatr často nesleduje. Proto jsou sami rodiče tak trochu ponecháni osudu a svému vlastnímu pídění po informacích.
Později můžeme postavení nohou ovlivňovat cvičením, jsme ovšem závislí na ochotě dítěte s námi spolupracovat. Od prvního roku tak nastává poměrně dlouhé období asi tak do věku čtyř až pěti let, než budeme moc cvičit s trochu lepším efektem. I přesto ale existují možnosti, jak správný vývoj modulovat a podporovat.
Zdravá noha
Jak poznat zdravou nohu? Pokud mluvíme o dětech do věku 3 let, tak ve stoji by dítě mělo mít zadní osu patní kosti lehce zešikmenou dovnitř, ale vnitřní kotníčky by neměly moc vystupovat, prakticky vůbec. Klenba na vnitřní straně nohy nemusí být znatelná. Dítě má pod ní tukový polštář. Mezi druhým a třetím rokem by se už noha měla trochu začít tvarovat a z vnitřní strany by se měla klenba začít trochu zvedat. Po 3. roce života bychom chtěli vidět už zjevné vyklenutí podélné klenby nahoru.
Plochá noha, vbočené kotníky
Pokud je zešikmení patní kosti větší a vnitřní kotníčky prominují dovnitř, je to známka rozvíjející se ploché nohy. Noha je z vnitřní strany rozpláclá a vyboulená dovnitř. Dítě může malíkovou hranu skoro až zvedat. Toto postavení se ani po třetím roce nijak nezlepší. Pokud se jedná o klasickou plochou nohu, je noha vyloženě rozpláclá. Takovou nohu je potřeba stimulovat k aktivitě různorodými povrchy a cvičit motoriku nohy. Pokud se jedná o plochou nohu danou vbočenými kotníky, sledujeme hlavně výrazně vyklenuté vnitřní kotníky a kolena do X. Pouhým vytočením kolen, tedy zevní rotací v kyčlích, se kotníky zatáhnou a podélná klenba se objeví. V těchto případech je potřeba řešit hlavně postavení kyčlí a pánve.
Jak nohu podporovat, co obouvat?
Pokud jste dítěti diagnostikovali nohu jako zdravou, je nejlepší ji ponechat volně bez jakýchkoli pasivních podpor. Boty je dobré volit ohebné ve všech směrech tak, aby v nich nohy a prsty mohly pracovat. Bota ale musí sedět, noha v ní nesmí plavat, ale také nesmí být malá! Stejně tak by neměla být ani příliš měkká. Do takové boty se zaboří pata, na které máme tendenci mít většinu váhy a opět zbytek nohy nepracuje, to se děje v různých měkkých nazouvácích, bačkorách, širokých sněhulích apod.
Pokud máte podezření či jistotu, že vaše dítě má nohu plochou, jsou potřeba dvě opatření. Noha musí mít možnost rozvíjet své funkce a pracovat. Proto je dobré nohu stimulovat různými povrchy (chodit po trávě, kamíncích, mít doma stimulační podložky na nohy apod.). V případě, že je dítě obuté, musí bota splňovat kromě výše uvedených ještě další kritéria. Jednak musí mít pevný opatek a pevně držet patu. To je mnohem důležitější než podložení klenby. Právě patní kost určuje stav klenby. Dítě s plochou nohou by tedy nemělo mí sandálky s volno patou, či boty s měkkým opatkem a už vůbec ne nazouváky. Tedy buď noha pracuje, nebo je dobře zpevněná botou. Pokud je plochonoží výrazné, můžeme se po třetím roce věku poradit s ortopedem a nechat si předepsat vložky. Ty ale není dobré nosit neustále. Noze musíme dát i prostor na její práci a stimulaci. Takže vložky ano, ale spíše jen na dlouhé chození a stání.
Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s BeBalanced.cz.
