Článek
Lidé pravidelně běhající se dožívají v průměru o několik let déle než ti, kteří neběhají. Běžci se úspěšně dokáží vyhýbat mnohým civilizačním chorobám i těm dalším. Několik studií hovoří o tom, že lidé běhající v průměru 1-2,4 hodiny týdně rozloženě do dvou až tří tréninků pomalejšího běhu svým počínáním prodlužují pravděpodobnou délku dožití nejvíce. Zkrátka a dobře nemusíte být zrovna požíračem kilometrů nebo rychlostním bleskoběžcem, abyste dokázali ze svého oblíbeného pohybu vytěžit maximum možného.
Co se ale přesně odehrává v našem těle, když běžíme? Věda nám dává odpověď:
♠ 5-10 minut
Už jen několikaminutový běh každý den má potenciál snižovat riziko některých závažných chorob. Pravděpodobnost smrti na onemocnění kardiovaskulárního systému klesá o 45 %, o 30 % pak riziko předčasné smrti vůbec.
♠ 20 minut
Už dvacetiminutovka aerobního pohybu má za následek změny v naší DNA ‒ k lepšímu. Zvyšuje se naše fyzická kondice a takové choroby, jakou je kupříkladu diabetes 2. typu, se nám vyhýbají.
♠ 30 minut
Půlhodinka má za následek redukci hmotnosti a růst fyzické kondice. Už umírněný půlhodinový pohyb v aerobní zóně pomáhá v průměru shodit čtyři kila za čtvrt roku.
Navíc se zjistilo, že 65letí běhající lidé vykazují mnohem menší úbytek fyzických i duševních sil než jejich stejně staří vrstevníci, kteří pouze chodí. Předpokladem je půlhodinový běh alespoň 3x týdně.
♠ 60 minut
Hodinovka násobí ještě více pozitivní efekty a přináší ještě více spálených kalorií a posílení metabolismu.
Tak co, není náhodou investice do aktivního životního stylu ten nejlépe úročící se prostředek?