Článek
Dlouholetý nadšený maratónec, kardiolog a rehabilitační specialista dr. Ben Rosin si liboval ve čtení studie s názvem „Too much exercise can kill you/Příliš mnoho cvičení vás může zabít". Považoval ji za velice zajímavou ‒ a pak ho napadlo srovnat data ze studie s vlastními reálnými zkušenostmi.
Toho času 76letý lékař totiž patří do poměrně velkého a svým způsobem starobylého běžeckého klubu The Breakfast Club, kde to s kolegy mnoho desetiletí dle názorů okolí „přeháněli" s tréninkem. A tak stařičký veterán nelenil a začal sbírat data a fakta mezi 54 maratónci ze svého klubu. Jeho studie s poněkud sarkastickým názvem Je běhání maratónů toxické? vyšla nedávno v respektovaném magazínu The Physician and Sportsmedicine.
V roce 1969 se každé nedělní jitro začalo scházet pár kamarádů-běžců z Kalifornie. Pět nebo šest mužů se spolu vydávalo na šestimílový běh. Po tréninku společně posnídali a podle toho také pojmenovali svůj klub jako „snídaňový" (Breakfast). Klub další desetiletí pozvolna rostl a rostla i společně trénovaná vzdálenost. Běžců se už scházelo mezi 35 až 50 a jejich společný trénink představoval často i více než 20 mil (32 km). Nejlepší z nich začali běhat maratóny pod 2 hodiny a 30 minut, většina se snažila pokořit alespoň hranici tří hodin.
The Breakfast Club stále existuje a je činný. Své největší roky slávy už má zřejmě za sebou, ale i dnes se v neděli ráno schází na dvě desítky běžců. Polovinu z nich tvoří nováčci, polovinu ještě původní osazenstvo. Otcům zakladatelům je dnes kolem osmdesáti let, někteří z nich zdolávají pár mil alespoň svižným krokem. Ale stále jsou mezi nimi i tací, kteří pořád ještě běhají a trénují několikrát týdně.
Rosin si do svého výzkumu zařadil 54 nejhorlivějších běžců klubu. Velká část z nich naběhala přes 100 maratónů sem tam okořeněných i nějakým tím ultra. Několik z nich bylo dřívějších halových profesionálů na krátkých a středních tratích. Většina ze skupiny však začala běhat až kolem svého 30. roku věku. Rosinova studie říká: Ze sledovaných 54 jedinců jich 18 již zemřelo (v průměrném věku 81 let; průměrný věk dožití je v ČR u mužů necelých 76 let). Hlavní příčinou smrti byla rakovina (7 běžců s průměrným věkem 77,2 roku) a srdeční choroby (5 běžců s průměrným věkem 86 let).
Mezi žijícími zbylými 36 běžci se v 17 % případů vyskytují choroby srdce (jejich průměrný věk je 76 let; průměrný výskyt těchto chorob v běžné populaci je 34,6 %), což odborník ze stejného oboru medicíny považuje za velmi příznivé. A největší „bomba" jeho výzkumné práce? Pozorovaná skupina vykazuje o 19 let vyšší průměrný věk dožití než zbytek populace. A to už je přeci pádný důvod, abychom to i my s tím běháním už konečně začali přehánět, nemyslíte?
