Článek
Čtyřiatřicetiletá Petra přiletěla do Sydney před třemi roky. Přemýšlela i nad Kanadou, ale před zimou dala přednost slunci, teplu, plážím. Pokud by zvolila Severní Ameriku, patrně by nedospěla k radikálnímu rozhodnutí. Přece jen huňatá zimní bunda a minimalistický oděv, kterými plavky jsou, je rozdíl.
„Nikdy jsem nevynikala v žádném sportu, ale povaleč jsem rozhodně nebyla. Dětství jsem trávila na vesnici s ostatními dětmi. Hráli jsme fotbal, vybíjenou, hokej, sáňkovali jsme, jezdili na kole, kolečkových bruslích, lyžovala jsem, plavala, chodila i do fitness," vzpomíná Petra na roky minulé. Podle těchto slov žádný pecivál, ale roky plynuly a váha bobtnala jako bábovka v troubě.
„Ještě než jsem odletěla do Austrálie, stačila jsem přibrat. Poté se změnou stravy a prostředí jsem znovu přibrala. Byla jsem z toho dost zakomplexovaná a deprimovaná. Nikdy jsem nebyla hubeňounká, ale ani ne tak tlustá. Postupně jsem se s tím naučila žít, i když to štve," přiznává marný boj Petra Novotná.
Váha je na obtíž, vyjít na pláž se nechce. Hlavní roli hraje stud. „Pořád jsem si nalhávala, že to ještě není tak hrozné, ale pravda byla jinde. Když za mnou v lednu 2014 přiletěla mamina, nastal asi ten největší problém, došlo na focení. Když jsem viděla fotky, bylo mi do breku. Ale měla jsem štěstí, že do školy přestoupila holčina, co jsem ji znala od vidění, Mirka Kánová. Ona je stále pozitivně naladěná. Na rovinu mi řekla, ať nekňučím a něco s tím dělám."
| Můj jídelníček |
|---|
| „Převládá zelenina. Jím jen kuřecí, drůbeží maso a ryby. Vepřové a telecí jsem vyřadila, nemám na ně chuť. Vyřadila jsem přílohy - brambory, hranolky, krokety, těstoviny, kuskus. Místo toho více využívám zeleninu. Dám si také rýži nebo červené sladké brambory. Pečivo a produkty z mouky také už nezařazuji do jídelníčku. Když si chci někdy ráno namazat chleba, sáhnu po sucharu. Dávám si také ovocné a zeleninové koktejly, a to převážně s kokosovou vodou. Snažím se jíst pětkrát denně, ne vždy se to podaří, ale je to určitě lepší než se cpát ve fastfoodech.“ |
Den změny nastal v únoru minulého roku. Boj, odříkání, nechuť. Tohle vše zabaleno do koktejlu, který mnohdy bránil porazit kila, odsunout je do minulosti.
„Musím říct, že jsem sama sebe překvapila, protože mě změna bavila. Bylo to asi tím, že jsem k tomu od začátku přistoupila, jako ke změně stylu života a ne jen k nějaké dietě, která je na omezenou dobu. Hodně jsem vše probírala s Mirkou, která mi dávala inspiraci. Moje disciplína nebyla a není stoprocentní, udělala jsem občas chybu, ale nehroutila jsem se," vzpomíná Petra na minulé měsíce, které jí měnily postupně život. A to doslova.
Deprese a pláč
Běh s nadváhou, třesoucí se tuky, které nepomáhají psychicky, fyzicky. Deprese, pláč. „Všude běhají hubení a vypracovaní sportovci a já ufuňená, zpocená, rudá a vše se na mém těle klepalo. Prostě noční můra. Začala jsem chůzí, přestala vnímat okolí a žila si ve svém světě. Hodně mi pomohla muzika, ta mě nakopávala. Nejdříve jsem běhala krátké úseky a postupně si přidávala. Po čase jsem uběhla celý úsek podél pobřeží, ten pocit ani nejde popsat. Byla jsem na sebe hrdá, to mi dalo další energii, věděla jsem, že chci více a více. Stále nejsem se sebou extra spokojená, ale jsem ráda," nelítá v nebesích Češka, která si nyní život na druhém konci světa jinak užívá. A také se jí jinak běhá.
„Snažím se běhat dvakrát týdně, časem chci ještě přidat. Běháním doplňuji energii, je úžasné běžet podél pobřeží, vidět a cítit moře, pláže, slunce," zasní se.
Samozřejmě jen během nedospějete k vypracované a pevné postavě. Základem je strava a také cvičení. Tato trojkombinace vám může otevřít kapitolu života, která vám bude chutnat. A ne jen vám.
Hodina dojíždění není výmluva
„Začala jsem dělat crossfit, kde jsem chodila k Jonu Gomezovi. Nikdy jsem o tom neslyšela, ale Mirka tak rozhodla. Ona je fantastická a vděčím jí za hodně. Když jsem nechtěla někdy jít cvičit, sprdla mě a donutila. Vybrala malý gym s perfektním týmem trenérů a lidmi, což se ukázalo jako dobrá volba. Hned jsem si to tam oblíbila. Sice musím hodinu dojíždět, ale neměnila bych. Prvních pár hodin jsem myslela, že nerozdýchám, chtělo se mi i zvracet, ale povzbuzující pokřik trenérů a spolubojovníků mě to nikdy nenechal vzdát" usmívá se Petra už dnes počátečním mukám. Ale jak dokazuje fotka před Opera House, dřina se vyplatila.
„Od konce února 2014 mám dole 18 kilo. Jsem si vědoma, že jsem mohla dát dolů více, ale jsem vděčná i za tohle. Na začátku jsem chtěla především shodit kila, což chci i nadále, ale teď už to je spíše o tom, abych se cítila pohodově, svěže, aktivně a zdravě.
A změnu nevidí jen ona sama. A co potěší více, než pochvala od druhých, tedy i opačného pohlaví. "Je úžasné, když vám lidé říkají, že vám to sekne a obdivují vás za to, že jsem tolik shodila. Mám vyšší sebevědomí a více odhodlání pokračovat. Nedá se říct, že jsem naprosto šťastná, ale rozhodně si teď život opět užívám."
Kdo se přidá, dámy? "Nehledejte v tom žádnou velkou vědu. Najděte si v běhání, sportu koníček, který vás bude bavit, něco vám dá a brzo uvidíte výsledky," vzkazuje ze Sydney do Česka Petra Novotná.
