Hlavní obsah

Češi na Sardinii prolili krev. To nejhorší mají ale stále před sebou

Praha

V pátek 5. května odstartoval na Sardinii jubilejní 100. ročník cyklistického Giro d´Italia. Už ve čtvrtek se ale na trať stého Gira vydalo „sedm statečných“, bláznů na koloběžkách, kteří si chtějí naložit přesně to, co v rámci prestižního podniku absolvují profesionální cyklisté. Stejná parta i přes počáteční absolutní nedůvěru všech už před čtyřmi lety zdolala 100. ročník Tour de France. Nyní před nimi stojí nejobtížnější cyklistický závod světa. Dojedou?

Foto: Ivo Dvořák/Kick Italy 2017

Italská doprava borcům jejich cestu opravdu neulehčuje.

Článek
Fotogalerie

„Jde o první pokus o absolvování Gira d´Italia na koloběžkách. Každou etapu jedeme den před cyklisty. Celkem jednadvacet etap, cirka 3 600 kilometrů a přes 40 000 výškových metrů. To vše jako Královna Koloběžka I. Tedy žádné převody, jen nohy a odraz od země," říká Michal Kulka, jeden z členů týmu Kick Italy 2017.

Dnes jedou osmou etapu (cyklistickou sobotní) a na konci dne tak budou mít v nohách a kolech svých kickbiků hodně přes 1500 kilometrů. Teplou, ale značně větrnou Sardinii s nepříjemně nízkými nočními teplotami má šestice českých borců a jeden finský úspěšně za sebou. „Na stupátku koloběžky strávíme minimálně deset hodin denně. V nejtěžších etapách někdy třeba i ke dvaceti hodinám. A pokud nás později v Alpách chytne zima a déšť, nebo třeba i sníh, pak půjde opravdu do tuhého," dodává s hloubavým výrazem další člen projektu Honza Vlášek.

Celý tým už si zakusil mnoho ze strastí etapových závodů. Bude to všechno? Zůstane u spálenin od sluníčka, puchýřů, nepěkných střevních příhod a odřenin od pádů, nebo přijde ještě něco horšího?

„Udělal jsem chybu. Na kruháč jsem vjel ve vysoké rychlosti s přesvědčením, že mě přijíždějící auto vidí. Nevidělo. Tak jsem to raději položil. Mám nějaké spáleniny od asfaltu, ale nic hrozného. Doufám, že to byl první i poslední pád celého mančaftu," hodnotí zatím největší krizi benjamínek projektu Kuba Kopecký, jenž cedil krev hned v první etapě na kruhovém objezdu v Olbii.

Po pěti etapách nazrál čas k prvnímu většímu hodnocení akce: „Na rozjezd to bylo opravdu těžkých pět dnů. Ve druhé etapě jsme na stupátku strávili přes 16 hodin a dala nám opravdu za uši. Třicetikilometrové stoupání na závěr a pak noční sjezd do Tortoli, čtyři hodinky spánku a znovu do práce při etapě do Cagliari. Do toho vedro, při kterém tekl asfalt. Prostě peklo," zhodnotil Sardinii s vráskami na čele Tomáš Pelc, jeden z koloběžkářů.

Nic však není rozhodnuto, přejme našim a finským borcům štěstí, ať je k nim šílená italská doprava milosrdná, počasí příjemné a sil ať mají na rozdávání!

Související témata: