Článek
Jarní polévka jako vyšitá. V biokvalitě a zadarmo!
Takhle vypadá bršlice u nás na zahrádce.
Bršlice kozí noha je rostlina z čeledi miříkovitých, s květenstvím z bílého okolíku, podobná například mrkvi či petrželi. Její lístky proto chutnají velmi podobně a obsahují i podobné látky, její kořen ale není tak velký jako u hospodářsky využívaných příbuzných, a proto neslavně spadla do kategorie „plevel", kterou zahrádkáři nemívají v oblibě. Ale protože my běžci víme, jak je pro nás zdravá strava důležitá, nemusíme bršlici hned stříkat roundupem, ale ze zahrádky prostě jen otrhat. A navíc v biokvalitě!
I když jistě, čeho je moc, toho je příliš a někde se bez motyčky neobejdeme, aby neutlačovala jiné rostlinky. Kousek bršlice si ale na příhodném místě v zahradě určitě nechte. Není snad ani třeba připomínat, že nejlepší jsou ty mladé, ještě zkroucené nebo alespoň světlé lístky. (A pozor, nezaměňte ji s jedovatou tetluchou kozí pysk, ta ale nebude chutnat jako mrkev. Mezi miříkovité patří i nechvalně proslulý bolševník, ten byste ale také nejspíš poznali a nesnědli.)
Jak ji udělat?
Vyzkoušela jsem dva způsoby: Na první si uděláme na cibulce s trochou kmínu pokrájené brambory – podusíme do měkka, přidáme vodu a pořádnou mísu omytých bršlicových lístků. Vše rozmixujeme a dochutíme oblíbeným polévkovým kořením. Přidáme na dozdobení trochu čerstvých pokrájených lístků bršlice, rozrazilu nebo popence. Na zelené polévce vypadají dobře kvítky sedmikrásek, fialové kvítky popence a rozrazilu i rozemnuté květy pampelišky.
Protože mi ale děti chuť kmínu příliš neakceptovaly, vyzkoušela jsem způsob druhý: Na másle udělala cibulku a rovnou přidala bršlici. Vše jsem postupně zamíchala, přidala vodu, krátce povařila a rozmixovala. Na dochucení se hodí trocha himalájské soli, směs sušených domácích polévkových bylin a kurkuma, lze přidat a zamíchat i vejce. Ozdobit lze opět přírodně, nebo – chcete-li, osmaženými kostičkami z housky. Polévku lze trochu zjemnit smetanou.
