Plevel na talíři

Tož jsem takhle jen potřebovala urychlit konzumaci brambor, které nám začínají ve sklepě klíčit a některé z nich mají vrásky jak stará babča, a z poslední zeleninové bedýnky mi zbyla jedna menší cuketka. Maso doma nebylo v tu chvíli žádné, to tedy budou mít chlapi radost. Nicméně obojí, co dům i sklep dal, jsem si připravila, brambory oloupala a nakrájela na kolečka, aby lépe změkly.

Na pánvi jsem rozpustila trochu ghíčka, přidala brambory, a s trochou vody na podlití a prevenci spálenin a občasným promícháním jsem je nějakých 8-10 minut prakticky nechala být. Ještě na začátku jsem do nich nasypala trochu kmínu a zbytek směsi koření na americké brambory, přičemž jsem je ani dále nesolila. Mezitím jsem si nakrájela cuketku a navštívila zahrádku. Cuketu nakrájenou rovněž na kolečka jsem dala zprvu navrch brambor, které již mezitím trochu změkly, a asi po dvou minutách vmíchala do zbytku na posledních 5-6 minut.

Co jsem tedy našla na zahrádce? Vypravila jsem se pro bršlici, která nám každoročně obléhá pivoňky, květy sedmikrásky, listy popence, trochu pažitky a medvědího česneku. Zeleň jsem pokrájela a přidala k již vypnutým bramborám a zamíchala. Chutě bylinek i koření se propojily, cuketa byla tak akorát na zoubek a co se nestalo: tento pokrm mi doma pochválili i chlapi, i když v něm nebylo žádné maso!!!

Pokud přece jen patříte k ortodoxním masožravcům, použijte výše uvedené jako přílohu a udělejte si zahradní karbanátky. Zapracujte půl kila mletého masa s půllitrem lístků bršlice, vajíčkem, strouhankou a obvyklou směsí na karbanátky či sekanou. Máte kompletní oběd pro všechny, a na zahrádce alespoň opticky „vypleto", s možností si přijít do rozkvetlé spižírny kdykoli znovu. Pokud ale nechcete mít zahrádku porostlou plevelem (kdo by také chtěl, že?) a rozhodnete se ji vyplít i s kořeny, udělejte to. Nicméně z kořenů bršlice lze ještě udělat obklad na bolavé nohy a velmi příznivě tahle bylina působí i na osoby trpící dnou. Bršlici lze dále použít v kuchyni podobně jako špenát nebo mangold, případně ji se špenátem kombinovat.

Bršlice kozí noha svou chutí připomíná nať celeru či petržele – ostatně spolu s nimi a dále třeba s mrkví patří do čeledi miříkovitých. Obsahuje vitamíny C a A a spoustu minerálních látek – vápník, hořčík a další. Jen pozor, mezi miříkovitými jsou i rostliny jedovaté. Bolehlav (bolševník), dovezený kdysi z Ruska jako okrasnou rostlinu, byste asi poznali – je také daleko větší. Ale tetlucha kozí pysk, rovněž okoličnatá, s podobným bílým květem a listy sice odlišnými od bršlice, ale podobnými s mrkví či petrželí, obsahuje alkaloid cynapin v celé rostlině. Takže pozor na případné záměny mezi miříkovitými rostlinami. Pokrm by nemusel být špatný, ale mohlo by se po něm hodně špatně udělat.

Sedmikrásku chudobku netřeba představovat a popenec obecný, kvetoucí drobnými fialovými kvítky, najdete prakticky rovněž na každé zahradě. Plazí se po zemi, v rozích u zdí a má výraznou aromatickou chuť. Takže když vás omrzí už podobný salát stokrát jinak, stačí trochu proplít záhonky.