Článek
D jako Deprese a Distance
Depresi jako stav mysli lidé velmi často zaměňují za nějaké prosté rozladění, smutek. Nemají dobrou náladu a mluví o depresi, aniž by to ovšem s depresí mělo něco společného. Dříve se používalo dělení depresí na endogenní a exogenní.
Endo a exo
Endogenní jsou ty z psychiatrického hlediska „opravdové", kdy dotyčný se svým stavem nedokáže nic dělat, nedokáže se ubránit. Smutek je strašně obtížně prolomitelný, někdy ho provází pocit, že můžu za to, že celý svět je špatný, já jsem špatný. Depresi může v takovém případě dotvářet myšlenka na sebevraždu, nespavost projevující se brzkým vstáváním. Může se objevit nechutenství, intenzivní letargie.
| BĚŽECKÁ ABECEDA TROCHU JINAK - Časům, rychlostem, průměrům a dalším veličinám běžeckých výkonů se věnujeme v jiných rubrikách. Nesmíme ale opomenout ani psychické zdraví běžců. Na těchto stránkách budeme běhat tak říkajíc pod dohledem psychiatra a maratónce v jedné osobě. |
Exogenní deprese je naproti tomu způsobená z vnějšku. Valná většina lidí si takto depresi představuje. Něco se nám nebo kolem nás přihodí, nálada se zhorší. Přestáváme být výkonní, jsme smutní, také nemusíme jíst, pronásleduje nás pocit beznaděje, frustrace. Stav, v němž se nám naopak hůře usíná. A stav, kde běhání může pomoci.
Těžkou, endogenní depresi lze velmi špatně „rozběhat". Fyzická aktivita může pomoci pouze například jako prevence. Člověk se v takovém stavu ani nedonutí něco udělat. Pasivita je enormní. Okolí tomu často nerozumí a snaží se dotyčného do aktivity nutit. My můžeme pomoci třeba příkladem.
Může být běžec smutný?
Mám pacienta, shodou okolností výborného běžce. Loni v létě přišel ke mně do ambulance s tím, že je mu špatně, pláče, nemůže spát, budí se, kouká do stropu, má pocit, že škodí celému světu, že je špatný člověk. Neběhal. Nebyl schopen obout boty, vyběhnout ani vyjít mezi lidi. V tuto chvíli bylo lepší nasadit medikaci. Za čtrnáct dní přišel na kontrolu. Nebrečel, spal, svět už nebyl špatný, on už nebyl špatný. Po třech týdnech medikace pacient hlásil, že už obul běžecké boty a vyrazil. Začal se přelaďovat.
| Dušan Randák, známý psychiatr z Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK. Zabývá se léčbou závislostí na návykových látkách. Žije v Kralupech nad Vltavou a běhá maratóny. |
Jsou studie na to, že jakmile běžíte více než půl hodiny, začnou se vyplavovat endorfiny, přichází radost, euforie, slast. Jemu běh pomohl, vrátila se mu sebehodnota. Dostal se do struktury, dělal uspokojující aktivitu a začala se objevovat denní, strukturovaná náplň. Nastartoval se přirozený stav prožívání, pacient znovu zažívá přirozenou radost, projasňování nálady. Jeho začalo bavit, že začíná běhat. Dál a dál.
Diagnóza F432
Reaktivní deprese je označována jako porucha přizpůsobení. Psychika se mění na základě vnější zátěže. Spouštěčem může být ztráta, rozvod, rozchod, propuštění z práce, životní šťouchanec. Přijde rozladění, smutek, naštvání na celý svět, nechutenství, černé myšlenky typu „Co tady dělám?", „Má to smysl?" nebo přijde prázdnota. Reaktivní depresi rozběhat lze. Utíkáme od smutku a přibíháme k sobě, ke svému já.
To, co se děje při pohybu, při běhání, jsou změny na úrovni neuromediátorů. Dochází k přirozeným změnám na úrovni serotoninu, dopaminu, noradrenalinu. Každá pohybová aktivita má vliv na projasnění nálady.
Takže do tepláků a vzhůru ven, projasňovat životy naše i těch druhých!
Běžecká abeceda:Ambice a ambulanceBěh a bolestCesta a cíl
