Běháte? Pak se nemusíte bát smrti více než gaučoví povaleči

Máme pro vás také pár studií, ale než se do nich pustíme, vyrovnejme se s drsnou pravdou. Běháte? Pak skutečně umřete! V oblastech našeho mnohovesmíru platí, že člověk jest tvorem smrtelným. Útěchou vám budiž, že umřou i ti, co neběhali.

A nyní už vážně. Opravdu máme k posuzování jen to jediné měřítko - délku života? Skutečně si myslíme, že je to nejdůležitější dožít se kupříkladu devadesátky, lhostejno v jakém stavu mysli a těla? Odpověď zná každý z nás. A teď jiná otázka: Udělá se to samo? Budeme v důchodu vitální a fit, když se jen budeme válet na gauči? Odpověď zná každý z nás.

Běhání je jedna z nejlepších a nejpřirozenějších odpovědí. A nebojte se běhat rychle. A buďte milí ke gaučovým povalečům. Jednou vám třeba zachrání život. Alespoň takhle to stálo pod tím obrázkem, na němž skupinu lidí pronásleduje hladový medvěd. Kdo uteče, vyhraje.

A teď ty slíbené studie. Lékaři z University of Texas, Southwestern Medical Center at Dallas prováděli dvacetiletý výzkum na jedenácti tisících mužů středního věku (45-65 let). Zajímali se o tělesnou výkonnost, rizikové faktory a pravděpodobnost onemocnění kardiovaskulárního systému.

Výsledky hovoří jasnou řečí. Pětačtyřicetiletí muži s dobrou fyzičkou mají trojnásobně menší pravděpodobnost úmrtí na infarkt než jejich kolegové bez fyzičky. U pětapadesátiletých je to dokonce čtyřnásobek. Dále bylo zjištěno, že pravidelný vytrvalostní trénink vede prokazatelně k významné redukci rizika pozdějších cévně-srdečních chorob.

Jiná americká studie praví, že vytrvalostní sportovci trpí méně civilizačními chorobami, jako je vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu. Běžecký trénink s sebou přináší pozitivní řetězovou reakci: Srdeční sval zvětšuje svůj objem, každá systola vyšle do těla větší množství krve a srdce tak pracuje efektivněji. Snižuje se poměr „škodlivého" cholesterolu, snižuje se riziko aterosklerózy, klesá klidový puls a krevní tlak. Zvyšuje se počet červených krvinek odpovědných za transport kyslíku. Posiluje se imunitní systém, cévy jsou elastičtější, metabolismus se urychluje.

Při běhu se prohlubuje dech, plíce se výrazně lépe prokrvují. Kromě pozitivních dopadů na muskulaturu se prokazuje také dobrý vliv na kosti. Už při praktikování občasného joggingu se zvyšuje jejich hustota. Pravidelné sportovní vyžití výrazně přispívá k tělesné i duševní pohodě.

A tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Je samozřejmě jen na nás samotných, které studie necháme ovlivňovat naše životy. Anebo použijeme svůj zdravý selský rozum. Gauč, nebo běžecké kecky? A kdo si ten život víc užije?

Pace & Love, bratři a sestry!