Běhání v létě: Změny pulsu při vysokých teplotách

Při běhu produkuje lidské tělo asi desetkrát více tepla než v klidovém stavu. Za běžné situace se organismus přebytečného tělesného tepla zbavuje pomocí odpařování potu. Při vysokých teplotách, které nás letos opět zaskočily o něco dříve, takový chladicí proces nestačí. Další problémy přicházejí s vyšší vlhkostí vzduchu, protože pak se naše tělesné výpary uvolňují do okolí o to méně ochotně.

Za vysokých teplot vzniká uvnitř organismu „vnitřní boj" mezi trénujícími svaly a povrchem těla. Zatímco povrch těla vyžaduje větší prokrvení, abychom se takto zbavili přebytečného tepla, pracující svaly si nárokují větší přísun krve, aby pokryly své vyšší nároky na kyslík. Krev má kromě jiného za úkol odtransportovat teplo produkované pracujícími svaly k povrchu těla, kde se uvolňuje do okolí. Tento proces zabraňuje našemu přehřátí. Člověk patří mezi teplokrevné živočichy, což znamená, že si udržuje stálou tělesnou teplotu bez ohledu na okolí, samozřejmě vyjma extrémních případů. Z uvedeného vyplývá, že na srdce jsou za vysokých teplot kladeny vyšší nároky. Tím dochází k tomu, že srdeční sval musí pracovat rychleji.

Také od standardní metody ochlazování lidského těla pocením se odvíjí další změny v organismu. Zvýšené pocení znamená vyšší ztrátu tekutin a vyšší ztráta tekutin znamená zahušťování krve. Krev zkrátka houstne a srdce má méně „provozní kapaliny" k zajištění své už beztak ztížené práce.

Lidské tělo je schopno se vyšším teplotám přizpůsobit, ovšem nějakou dobu to trvá. Jako poměrně jednoduché řešení se jeví jeho postup, při kterém se snižuje množství tekutin odváděných močí. V delším časovém období si tělo vytvoří větší objem krve a také začne efektivněji pracovat s potem. Kombinace těchto faktorů způsobí, že povrch těla bude zůstávat chladnější a nebude tak náročný na přísun krve.

Zpočátku je třeba dát tělu možnost se přizpůsobit. Počítejte na začátku s určitým snížením buď intenzity nebo objemu tréninku, případně i obojího. Pokud v průběhu celoroční přípravy děláte větší běžecké pauzy, je vhodné zařadit je právě do prvních horkých dnů. Tak má tělo možnost začít se svou adaptací na vysoké teploty, aniž by dostávalo další zátěž ve formě tréninků.

Více než kdy předtím je důležité, aby každý trénink začínal patřičně pozvolným rozběháním, uvolněným rozcvičením. Srdce tak bude mít čas postupně začít pracovat rychleji a nebude to pro něj takový šok. Každý člověk reaguje na vedra trochu jinak, každý se adaptuje jinak rychle. I tento fakt byste měli zohlednit ve své přípravě. Pokud nejste úplně „vedrový" typ, zkuste tréninky přesunout na brzké ranní nebo pozdně večerní hodiny. Chladivý stín lesní cesty také nikomu neuškodí.