Vědci našli nejlepší aklimatizaci na vedra. Vyzkoušejte!

Vědci z University of Brighton zkusili několik různých způsobů, jak se lze připravit na vysilující sportovní výkon ve vysokých teplotách, a dospěli k velice pohodlnému výsledku. Naložte se do vany a hoďte se do klidu. Stačí dodržet určitá pravidla.

Vysoké teploty provázející léto a v posledních letech nejen toto roční období, spouští v lidském organismu určité změny. Lidské srdce pumpuje více krve k povrchovým vrstvám kůže, aby tělo ochladilo na optimální úroveň. Pomáhá to, udržíme si stálou tělesnou teplotu, ovšem platíme za to někdy i dost vysokou cenu: únava, vyčerpání, bolesti hlavy...

Dříve se laborovalo s přesvědčením, že před závodem ve vedru pomůže předchozí ochlazování (tzv. precooling), což zahrnovalo ne vždy úplně příjemné popíjení ledově vychlazených nápojů a podchlazování povrchu těla před výkonem. Logika zde říkala, že vnější vysoké teplotě tak bude trvat déle, než zahřeje tělo nad únosnou mez.

Jinou strategií bylo prostě si na vedro zvyknout, tj. po dlouhé dny a týdny pozvolna a postupně tělo připravovat na práci za vyšších teplot. Organismus tak měl možnost skutečně se přizpůsobit a běžec se nemusel spoléhat na vnější okolnosti desítky minut až minuty před startem. Nevýhodou je samozřejmě relativní pomalost takového procesu. Adaptované tělo se pak začíná potit dříve a více, čímž výrazně omezí nárůst tělesné teploty a uleví také srdci.

Výzkumníci ovšem byli také zvědaví, zda by tyto dva přístupy bylo možné zkombinovat a dosáhnout tak synergického efektu. V Britském Brightonu zkoumali devět rekreačních běžců (z toho jednu ženu), kteří nebyli aklimatizovaní na vedra. Teplota vzduchu v laboratoři byla při testovacím běhu vždy 32 °C.

Prvním úkolem bylo uběhnout na páse pět kilometrů za maximální možné rychlosti. Před dalším pokusem použili vědci zchlazení namáčením rukou do nádrže se studenou vodou, použitím chladících vest a spodního prádla s ledem. Předchozí výzkumy ukázaly, že chladící doplňky jsou mnohem efektivnější než nutit sportovce pít ledové nápoje, takže od „vnitřního" chlazení bylo tentokráte upuštěno. Po 20 minutách zchlazování provedli probandi opět kontrolní běh na pět kilometrů na maximum.

V dalším pokusu byli běžci postupně aklimatizováni na vedra. Proces spočíval ve vyhřátí laboratoře až na 37 °C a tréninku na rotopedu za zvyšujícího se tempa po dobu 90 minut, a to každý den po dobu pěti dnů. Na konci experimentu měli běžci za úkol opět uběhnout pět kilometrů na maximum.

Poslední experiment proběhl s běžci už aklimatizovanými na vedro, navíc byl ale před výkonem proveden precooling. Ledové vesty, spodky a ruce v ledové vodě. Následoval další testovací závod na pět kilometrů. Jaké byly výsledky?

Podle očekávání byly nejslabší výkony zaznamenány u běžců, kteří se na výkon za vysoké teploty nepřipravili vůbec. Znatelného zlepšení kolem 4 % bylo dosaženo zchlazením, ledováním. Dlouhodobější aklimatizace na vedro ovšem docílila zlepšení v průměru o 6,5 %. A co je asi nejzajímavější na celém experimentu: Nepotvrdil se předpoklad, že kombinace obou přístupů, tedy aklimatizace a ledování, by měla přinést ještě větší výsledný efekt. Ve skutečnosti nebylo v porovnání pouze s aklimatizací dosaženo žádných významnějších efektů.

Přesto mají oba přístupy svá opodstatnění. Precooling lze doporučit všude tam, kde se skokově ocitnete před nutností běžet závod za vysokých teplot a nemáte dostatek času na aklimatizaci. Nejlepších výsledků se dosahuje zaledováním 20 minut před samotným výkonem.

Aklimatizace přináší lepší výsledky, ovšem vyžaduje svůj čas a plánování.

Vědci na závěr své studie upozorňují, že ani ledování, ani adaptace nevytváří úplnou imunitu organismu vůči přehřátí. Pokud pocítíte bolesti hlavy, pocity na zvracení, závratě nebo zvýšenou náchylnost ke křečím, zpomalte nebo ukončete trénink a vyhledejte stín a chlad.