Hlavní obsah

Achilovka – Achillova pata běžců

Praha

Bolesti Achillovy šlachy jsou jedním z nejčastějších zranění nejen běžců, ale i ostatních sportovců, hlavně atletů, fotbalistů, cyklistů. Tyto potíže se mohou vyvíjet postupně nebo se objeví náhle po větším tréninku nebo nevhodném prudkém pohybu. Problém v Achillově šlaše se často vyvíjí dlouhodobě, ještě dávno předtím, než začnete pociťovat bolest. Prudký, nekoordinovaný pohyb, který vyvolal bolest Achillovy šlachy, je často poslední kapkou, kdy bolest do té doby podprahová, se zvýší a začnete ji vnímat.

Foto: Profimedia.cz

Achillova šlacha je častým místem problémů. Jejich jádro ale může být mnohem výš.

Článek

Zjistilo se, že chronické bolesti Achillovy šlachy jsou provázené degenerativními změnami šlachy, ne chronickým zánětem, jak se často uvádí. Protizánětlivá léčba tedy nemá efekt (léky s protizánětlivým účinkem, ledování apod.). Takzvaný sterilní zánět může provázet degenerativní změny při akutní mikrotraumatizaci vláken šlachy nebo při přetížení obalů šlachy. Okolo Achillovy šlachy se pak objevuje otok, případně zčervenání a lokální zvýšení teploty. V tomto případě tlumení zánětu má samozřejmě smysl, ovšem taková fáze trvá většinou jen týden.

Potíže s Achillovou šlachou se nejčastěji projevují těmito příznaky:

• pocit ztuhlé šlachy po ránu, během několika minut či desítek minut přejde

• ztuhlá Achillova šlacha při rozeběhnutí/na začátku tréninku

• bolest šlachy, v lehčích případech se objevuje jen ráno či na počátku zátěže, v horším případě se objevuje i po zátěži a v nejtěžším případě je i při běžných denních aktivitách případně i v klidu

• zduření šlachy, nejčastěji v její střední třetině, které tvoří prstýnek okolo šlachy, nebo zhrubělý povrch šlachy v určité její části

• palčivá bolest při stisku šlachy, může být v jejích různých částech

Achillova šlacha běžců či jiných sportovců je samozřejmě velmi zatěžovaná. Proč ale tyto potíže mají jen někteří z nich a proč těmito obtížemi trpí i lidé nesportující? Příčina totiž není v nadměrném zatížení, tréninkovém povrchu nebo v obuvi. Příčina je v samotném pohybovém aparátu a navíc často hodně vzdálená od místa bolesti. Pokud chcete vleklý problém s achilovkami vyřešit, nemůžete léčit achilovky, ale místo poruchy.

Určité funkční poruchy pohybového aparátu vedou ke zvýšenému nebo nerovnoměrnému zatížení Achillovy šlachy a tím ji predisponují k traumatizaci a rozvoji degenerativních změn. Rozsah těchto změn a obtíží je pak dán pravděpodobně tíží funkční poruchy a dalšími vlivy, jako je druh prováděné fyzické aktivity, používaná obuv, věk, hormonální změny apod., ty jsou ale podružné.

Uveďme si příklad rekreačního běžce s letitými bolestmi achilovek. Bolí ho obě, po ránu je má zatuhlé, že nemůže sejít schody, ale tak do půl hodiny se rozchodí. Bolí ho na začátku běhu a pak na konci. Běhání musí trochu omezovat. Už zkusil vše – ultrazvuk, laser, rázovou vlnu, ledování, obklady, protizánětlivé léky, cvičení na klenbu a na nestabilních plochách. Něco z toho pomohlo na chvíli, něco bylo bez efektu. Takové potíže už bere jako nutnou součást stárnutí, i přesto že je čerstvý čtyřicátník.

Pak se dostane do rukou lékařů pro akutní bolest zad. Potíže s achilovkami ho ani nenapadne uvést, protože netuší, že oba problémy spolu mohou souviset. Fyzioterapeut ale potíže s achilovkami odhalí, protože souvislost vidí. Pán má vysazenou pánev, přetížená bedra, výpadek hlubokých svalů trupu, naopak přetížení těch povrchových, nenapřímenou hrudní páteř a velmi stažené hamstringy a lýtka. Porucha v držení pánve a páteře druhotně vytvořila napětí v dolních končetinách, a to na jejich zadní straně a vzniklé napětí směřuje přímo přes achilovky k patám.

V těle si svou koordinací vytvořil takové změny, které vedou k přetížení spodní části zad. Tělo dokáže ale dobře své nedostatky kompenzovat, takže bolest zad se objevila až nyní. Dlouhodobé bolesti achilovek nám ale říkají, že problém v pohybovém aparátu byl dávno předtím. V terapii se pak tedy vůbec nezaměřujeme na achilovky, ale na problém v trupu. Je potřeba zlepšit postavení pánve a páteře, v další řadě pak odstranit druhotné změny na dolních končetinách – tedy uvolnit napětí směřující do pat. A pak už jen naučit běžce se trochu jinak pohybovat – při běhu se napřímit, zoptimalizovat frekvenci kroku a naučit se používat chodidla. Běh není potřeba změnit hned a od základu. Stačí, když si před během 10 minut zacvičí, při běhu si občas vzpomene na lepší styl a pár minut ho bude praktikovat a po doběhu si opět trochu zacvičí. Výsledky pak na sebe nenechají dlouho čekat.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s BeBalanced.cz.

Související témata:
Akutní