Článek
Spíme příliš málo
To je bohužel nešvar dnešní doby. Lákadel (kromě běhu) a povinností je stále více a stále více lidí se dobrovolně připravuje o plnohodnotný spánek. Přitom běžci s nedostatkem spánku riskují, že jejich tělo mezi jednotlivými tréninkovými jednotkami nestihne zregenerovat. O tom že zároveň oslabují svůj imunitní systém raději snad ani nemluvit. Absolutní klid během spánku tělo potřebuje k opravení škod, které utrpěly namáhané svaly a k doplnění vnitřních energetických zásob.
Alespoň o víkendu bychom měli tělu poskytnout veškerý komfort: Vypnout všechny budíky, izolovat se od okolního světa světlotěsnými závěsy, zamezit průniku hluku a nechat tělo, ať si vezme tolik spánku, kolik potřebuje. Dostatek spánku je velmi důležitý také před a po těžkém tréninku nebo závodě.
Protahujeme málo nebo neprotahujeme vůbec
Je jasné, že zaměstnání a rodina si nárokují hodně našeho času. Kupodivu velké procento i mezi běžci-profesionály zanedbává rozcvičování ve formě strečinku a pravidelné protahování se mnohým z nás jeví jako nestihnutelný zázrak. Přitom protahování bychom měli brát jako povinnost, kterou vůči svým svalům máme. Zkrácené, ztvrdlé svaly jsou mnohem náchylnější ke zraněním. Pravidelný strečink přispívá k lepší regeneraci, lepšímu ukládání glykogenu. Protažené svaly jsou odolnější vůči zraněním a pracují efektivněji.
Alespoň krátký strečink by měl být součástí každé tréninkové jednotky. Pokud trpíte nedostatkem času, zkuste pár minut ze svého běžeckého tréninku vyměnit za protahování. Když běžně trénujete třeba hodinu, vůbec nic se nestane, když budete trénovat jen 55 minut a zbývajících 5 minut využijete k protažení. Uvidíte, že trénink bude ještě účinnější.
Snažíme se všechno rozběhat
My běžci máme jeden univerzální lék na všechny bolístky a neduhy: běh. Pokud nás něco bolí, snažíme se to rozběhat. Pokud něco nefunguje, jak má, určitě uděláme nejlépe, když si půjdeme zaběhat. Ale funguje to tak doopravdy? Někdo jde dokonce tak daleko, že se nadopuje léky a jde trénovat, aby nepřišel ani o jedinou jednotku. Koleduje si tak o chronické problémy. Velice často jsou zneužívány prášky proti bolesti, a to i při závodech. Když necítíme bolest, můžeme běžet rychleji, že? Zapomeňte! Pokud člověk něco nezvládne bez pilulek, je to jasná známka toho, že na tréninku nebo na závodech nemá co dělat.
Nedostatečně se chráníme proti slunci
Běžci tráví v otevřené krajině, pod vlivem slunečního záření více času než ostatní lidé. Pokud to navíc s kilometráží přeháníme, vystavujeme se oslabení imunitního systému, které mimo jiné znamená otevírání se horším následkům škodlivého UV-záření.
Při každém běhu bychom se měli dostatečně chránit proti UVA i UVB záření vhodným krémem. Nejlepší obranou je samozřejmě nevybíhat v hodinách, kdy je záření nejprudší, a tréninky raději nechat na večer nebo na ráno. Dalím řešením je nasazení lehkého a vzdušného oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Nedostatečně regenerujeme
Trénink stavíme nade vše, ale jen menšina si uvědomuje, že právě odpočinek a regenerace je důležitou součástí tréninku. Kdo nedostatečně odpočívá, míří nevyhnutelně k přetrénování. Permanentní pocity vyčerpání, špatné výsledky, nechuť k jídlu, nezájem o cokoli, zvýšená nemocnost... to je jen pár průvodních jevů přetrénování pro příklad. Nic takového ale ve svém tréninkovém plánu nepotřebujeme.
Každý správný tréninkový plán musí obsahovat i volné dny a lehké, regenerační běhy ve velmi pomalém tempu. Volný den v běžeckém tréninkovém programu ale neznamená, že půjdeme plavat nebo si uděláme stokilometrovou vyjížďku na kole. Volný den znamená volný den, klidový stav. Jediným povoleným sportem jsou šachy.
