Čech by byl už dávno mrtvý. Kanaďan k tomu zvládne ještě pár frajeřinek

Ed Whitlock přepsal světové tabulky a do své sbírky zařadil další rekord. Toto sdělení by neznělo jako úplná pecka, kdyby Edovi nebylo 85 let a ten rekord nebyl z maratónu. A kdyby nerozmetal předchozí rekord o více než půl hodiny! 3 hodiny, 56 minut, 33 vteřin.Tento frajer, v tom nejryzejším smyslu slova, si to dal ve třicet let starém nátělníku a v botách, které zakoupil před patnácti lety!

Kanadský křepký kmet sbírá světové rekordy už pěkných pár desetiletí. Jeho zápisy najdete ve světových tabulkách od patnáctistovky po maratón. Kdysi dávno, jako náctiletý mladík závodil na dráze, ale po dvacítce pověsil tretry na hřebík. K běhání se vrátil zase až po čtyřicítce. To už ho ale nepustilo. Dnes nejraději trénuje kolem hřbitova nedaleko svého domu. Tam nabíhá svá pomalá kolečka.

Magazínu Runner's World jednou ke svým metodám řekl: „Neposlouchám rady typických trenérů. Nevyužívám fyzioterapeuty, ledové koupele, masáže, neběhám tempové okruhy, nemonitoruji si srdeční frekvenci. Nemám k tomu všemu žádné velké výhrady, jen nejsem dostatečně organizovaný nebo ambiciózní, abych dělal všechny ty věci jako seriózní běžci. Čím víc času ztratíte takovými hračičkami, tím méně času máte na běhání. Nebo na zabíjení času jiným způsobem," pravil moudře bělovlasý stařík. Kdyby to řekl někdo jiný, byl by to jen názor k pousmání. Když to říká Ed, měli bychom se nad tím hluboce zamyslet.

A jeho rekord má ještě jeden zajímavý rozměr. Pokud bychom výkon Eda Whitlocka přepočítali pomocí věkového koeficientu (age-graded conversion), dospěli bychom k výsledku, který říká, že jeho výkon je srovnatelný s výkonem 2:08 hodin maratónce v nejlepších závodních letech. To je čas, s nímž by ještě začátkem 80. let vévodil světovým tabulkám.

Tento skromný dědoušek ještě ve věku 73 let uběhl maratón za šest minut pod tři hodiny. A kdy to zvládneme se všemi našimi vymoženostmi my? Dopracujeme se k tomu dříve, než nám smrtka průměrnosti zatahá za zvonec?