Článek
Šestadvacetiletá Češka přijela do Ostravy ve fyzicky ne zrovna ideálním stavu. „Už nemám kde brát,“ vykládala.
Jenže pak v prvním kole z mečbolu utekla Kateřině Siniakové a ve druhém si vyšlápla i na ruskou favoritku Anastasiji Pavljučenkovovou. Dvacet hodin poté už stála na kurtu znovu, aby změřila síly se světovou dvanáctkou z Atén.
„Ráno jsem se vzbudila a netušila jsem, jak to bude vypadat. Nechci si pořád jen stěžovat, ale je to fakt náročný, měřit síly se špičkou, když člověk není úplně ready,“ povzdechla si Martincová, kterou navíc Sakkariová vůbec nešetřila a častými kraťasy lákala domácí hráčku úspěšně na síť.
Jako parní lokomotiva
„Věděla jsem, že (kraťasy) přijdou, ale jak je tělo vyčerpané, tak ty starty nejsou tak rychlé. Přijdu si jako parní lokomotiva. Než se rozeběhnu, tak to trvá. Bez dynamiky to jde těžce,“ tvrdila hráčka, která se však ve virtuálním světovém žebříčku posunula o dalších osm příček na 53. pozici.
Na to, jak pesimisticky hovořila Martincová před turnajem o své fyzičce, byla její představení v Ostravě nečekaně živá a energická.
Tereza Martincová z ČR v utkání proti Marii Sakkariové z Řecka.
„Trenéři si dělali srandu, že když jsem unavená, tak nemám energii se rozčilovat. Jsem soustředěnější a víc v klidu. Mám jen tolik síly, abych přemýšlela o dalším balonu,“ tvrdila Martincová.
Kdo si myslí, že teď zalehne do postele, nebo zmizí za teplem do nějaké hodně daleké destinace, je ale na těžkém omylu. V průlomové sezoně chce kout železo, dokud je žhavé. O víkendu tak letí do Chicaga, následně má hrát v Indian Wells, pak zase v Moskvě...
„Uvidíme, jak to bude vypadat. Zatím nevím, v jakém budu stavu. Trochu jsem si sáhla na dno,“ říká Martincová.
