GLOSA: Unikát! Tři Češky v Top 10. Žebříček nikdy nelže

Na třetím místě Karolína Plíšková. Sedmičku má vedle jména Barbora Krejčíková a na desáté příčce je Petra Kvitová.

V osmdesátých letech byly společně v Top 10 Hana Mandlíková s Helenou Sukovou, na podzim roku 1989 figurovaly v nejlepší desítce Suková s Janou Novotnou. Dvě Češky v elitní společnosti se pak objevily až o 25 let později zásluhou Kvitové s Lucií Šafářovou. Ale tři? To je prostě skvělé.

Tenisové úspěchy v ženském provedení nám v poslední dekádě připadají skoro jako samozřejmost. Šest Fed Cupů během osmi let, tři grandslamové tituly v singlu, dvanáct v deblu (a šest v mixu). Bilance, která ukazuje abnormální českou sílu.

Zvykli jsme si. Na vyhrané turnaje. Na ohromné ambice. Na účast různých hráček v závěrečných kolech grandslamů. Až do 18. místa rankingu WTA je po jedné tenistce z určité země. Kromě trojité české výjimky.

Mnohdy přitom přehlížíme ohromnou konkurenci, jaká v komplikovaném světě ženského tenisu panuje. Už to není hon na královnu, jakými byly Martina Navrátilová, Steffi Grafová nebo Serena Williamsová. Za poslední čtyři roky získalo premiérový grandslamový titul ve dvouhře devět (!) hráček.

Raducanuová sice ukázala, že se můžete k trofeji probít i jako 150. hráčka světa z kvalifikace. Jak ale tvrdí zainteresovaní: Žebříček nikdy nelže. Momentálně tak celému světu opakuje zprávu, která se dobře poslouchá. S českými tenistkami si není radno zahrávat.