Článek
Věříte tomu, že za pár týdnů se nejen pro tenisty zase vyjasní?
Když jsme se bavili před půl rokem, tak jsem si nemohla dát úplné volno, protože nikdo nevěděl, kdy se začne hrát. Musela jsem se udržovat, jelikož přicházely informace, že nějaký turnaj proběhne, pak se zase zrušil. V tomhle směru to bylo na psychiku trochu těžší, když se na něco chystáte a potom to není. Teď na konci sezony aspoň máme čas na odpočinek a víme, že se v lednu začne v Austrálii.
Máte ještě v plánu si někde orazit?
Chtěla jsem do lázní, ale jeden den si něco naplánujete a další je s těmi opatřeními proti covidu všechno jinak. Důležité je brát to den po dni a pak se uvidí.
Měla jste čas si nějak zhodnotit sezonu? Dá se porovnat s těmi předchozími?
Letos to bylo úplně něco jiného. Sezona pro mě začala super, já se cítila dobře v singlu a v deblu jsme (se Sie Su-wej) hrály výborně. V podstatě jsme prohrály jen dva zápasy (finále Australian Open, osmifinále French Open), v tomhle směru to bylo úžasný. Měla jsem nakročeno i na olympiádu... Já bych ale tu sezonu úplně nehodnotila, pro mě jako by tenhle rok nebyl. Říkala jsem si: Ty bláho, vždyť v březnu jsem přiletěla z Ameriky a teď už je tady listopad. Strašně zvláštní pocit..
Barbora Strýcová v roli kapitánky Růžového týmu na charitativním turnaji Tipsport Elite Trophy
Na kterou akci máte nejlepší vzpomínky?
Cením si finále na Australian Open, to bylo ještě v normálu s diváky. A taky jsme vyhrály 'back to back' turnaje v Dubaji a v Dauhá. A dařilo se nám i v Římě po tak dlouhé pauze. Měla jsem radost i z výhry v prvním kole Paříže proti Lepchenkové. Po dlouhé době to byl pro mě ostrý zápas v singlu, psychicky to nebylo snadné, ale povedl se mi a hrála jsem výborně. Tyhle věci prostě vidím hezky a pozitivně
Také jste říkala, že koronavirus vám přece neuzavře kariéru.
To je pravda... Koronavirus tady pořád je a bůh ví, jak dlouho ještě bude. Takže si myslím, že začnu sezonu normálně. Budu trénovat, odletím do Austrálie. Nikdy sice nevíte, ale nehodlám ještě končit, v téhle situaci určitě ne.
Jak jste se naučila žít v bublině?
Netflix je na tuhle dobu super kámoš. Taky jsem zase začala víc číst, máma má ze mě radost. Teď čtu strašně zajímavou knížku Šantaram. Na Netflixu jsem koukala na skvělý dokument Challenger a taky sleduju tu holku, jak hraje šachy (The Queen's Gambit), to je vynikající seriál. Ale viděla jsem i ty holčičí věci jako Emily in Paris (směje se).
Během přerušené sezony jste také začala natáčet vlastní podcast, proč?
Měla jsem to v hlavě strašně dlouho a říkala si, jestli s tím vůbec začít. Ale když byla v březnu karanténa, tak jsem si řekla: Fajn, teď je asi nejlepší možnost s tím vyjít ven. Rovnou jsem začala na Instagramu a musím přiznat, že jsem byla příšerně nervózní. A taky jsem nevěděla, jak se to dělá, což vlastně pořád nevím... Ale baví mě to moc.
A ohlasy jsou navíc příznivé. Chtěla byste se podcastu věnovat třeba i po konci kariéry?
Jo, chtěla. Možná i trochu jinak. Uznávám, že to není úplně perfektní, není tam dokonalý zvuk, protože jsem se o tyto technické věci tolik nezajímala. Když už bych to ale dělala později, tak na 100 procent, aby posluchače v tom podcastu nic nerušilo a byla z toho cítit pohoda. Jako když se baví dvě kámošky, nebo kámoš s kámoškou.
Je pravda, že třeba Tomáš Berdych během své kariéry při rozhovorech nikdy tak uvolněně nepůsobil jako ve vašem podcastu.
Že jo? Zrovna s Tomášem to bylo moc fajn. Známe se odmalička, šli jsme tou tenisovou cestou společně. To bylo hrozně příjemné povídání.
V rozhovorech 'U Baru' jste měla Jaromíra Jágra i Aňu Geislerovou, převahu ale pochopitelně měli lidé z tenisového prostředí (Petra Kvitová, Patr Pála, Belinda Bencicová...) Překvapil vás někdo z nich něčím zásadním, co jste vůbec netušila?
Jako hosta jsem měla i Dominiku Cibulkovou, která na tom podcastu ale bohužel není, protože zvuk byl fakt strašně špatný a připojení moc nefungovalo, což je hrozná škoda. Povídaly jsme si asi hodinu a půl a bylo to velmi zajímavé. Dominika byla v té době těhotná a bavila se velice otevřeně. Až jsem si říkala, jestli to není trochu moc... Ale rozhovor to byl skvělej.
Třeba ještě bude možnost.
Uvidíme. Dominice se změnil život totálně, narodilo se jí mimčo. Když se objeví další příležitost, tak budu ráda.
Některé tenistky se po konci kariéry věnují i komentování. Podcast vypadá jako dobrá průprava...
Taky jsem o tom přemýšlela, ale nevím. Já jsem hodně emotivní a ukazuju, když třeba někomu fandím a přeju, což by v televizi nebylo úplně dobré, tam musí být člověk neutrální. Asi bych se v tom úplně necítila.
