BŘITVA MILANA ANTOŠE: Fanoušci, kam jste zmizeli? O strašení smrtí vyděšených lidí

Popravdě nejsem překvapený, co nastalo. Vím, že boj o diváky je dlouhodobý a náročný. Když jsem sledoval, jak se v minulých letech v extralize návštěvy každým rokem pomaličku zvyšovaly, bylo mi jasné, že teď po roce a půl, kdy bylo zavřeno, lidi nepřijdou a neřeknou „Jupí, jdeme zase zpátky na hokej". Myslím, že návrat k předcovidovým návštěvám bude trvat víc než tři roky.

Hodně lidí to má v dnešní době nastavené tak, že když se chtějí jít podívat na sport, musí řešit i věci, které je trochu otravují. Pro někoho to jsou drobnosti, pro jiné už větší problémy. Lidi se chtějí na stadionech pobavit, zakřičet si, dát si klobásu a pivo. Prostě se odreagovat. Jenže ve chvíli, kdy neočkovaní musejí podstoupit test, všichni musejí nosit celý zápas respirátor a do toho řada dalších věcí, co se musí a co nesmí; to všechno už je trošku otravné.

Navíc ta celková masáž a strašení, že „jestli se budete někde scházet pohromadě, tak umřete", je tak velká, že někteří lidi prostě mají strach. Zanechává to na nich následek, že se bojí chodit mezi dav lidí, který na hokeji je. Lidi jsou vyděšení, že vedle nich může v hledišti sedět někdo nemocný.

Vystupuje v naší společnosti někdo, kdo by lidem řekl, že neumřou? Že jsme schopní je zachránit? Já furt slyším, že když jste nakažený, jste skoro už mrtvý. Politický establishment, který tady byl; nebo vlastně ještě je; nikdy pro zmírnění strachu mezi lidmi nic neudělal. Naopak spíš lidi děsí a ti se pak bojí chodit do společnosti. A pozor, já se jim ani nedivím, když vidím, co se na ně všechno valí.

Třetím aspektem úbytku fanoušků je i jejich lenost. Někteří z nich si za rok a půl zvykli, že existuje i jiná zábava, než jít na hokej a pak ho rozebrat v hospodě. Přetrhaly se vazby vyrazit na hokej s partou kamarádů a užít si ho. Vidím spousty chlapů, kteří dřív na hokej chodili, ale teď sedí doma a koukají na něj v televizi nebo přes streamy na internetu. Dál hokej sledují, baví se o něm, ale na stadion prostě nejdou.

Oproti předminulé sezoně mají lehký nárůst fanoušků na domácích zápasech jen Olomouc a Pardubice. U Hanáků je to spojené s přítomností hvězdného Davida Krejčího, na kterého jsou fanoušci zvědaví. U Dynama je pod majitelem Petrem Dědkem patrná obrovská snaha o vzkříšení klubu po zhruba třech letech, kdy to nebylo ono.

Litvínov s Plzní mají propad o více než 50 procent. Třeba u Chemiků ale tomu úplně nevěřím, do předminulé sezony je totiž započítaný i zápas pod širým nebem proti Spartě v Drážďanech. Navíc nevíme, jak dřív kluby diváky počítaly, jestli v tom kterém městě nešel někdo zadarmo atd.

Spíš mě překvapilo, že dost mužstev má průměr návštěvnosti do tří tisícovek. To je přesně základna lidí, kteří na hokej dál chodí. Jenže ta nástavba diváků, už pravidelně nepřijde.