Osm kousků v Montrealu. Největší kanadská potupa s trapasem na závěr

Hokejová velmoc se ocitla na kolenou po těžkém výprasku ve finále Canada Cupu. Kanada už zažila nečekaný debakl se Sovětským svazem 3:7 v Montrealu při začátku Série století v roce 1972. Před čtyřiceti lety byl ale výsledek 1:8 v hale Forum mnohem potupnější.

Kanaďané v čele s organizátorem Alanem Eaglesonem se přitom těšili na zopakování triumfu z premierového ročníku 1976. Hrát se mělo v roce 1980, jenže turnaj byl odložen kvůli sovětské invazi do Afghánistánu.

Po nečekaném zakolísání na olympiádě v Lake Placid se zásadně proměnila sestava sborné, ve které už chyběli Vladimir Petrov, nebo Boris Michailov. Jen pár dnů před začátkem turnaje navíc z Moskvy přišla tragická zpráva. Při autonehodě zemřel jeden z nejlepších světových útočníků Valerij Charlamov. Bylo mu jen 33 let.

"Už jsme byli v Kanadě a na ulici nás zastavovali lidé a kondolovali nám. Naprostý šok," vzpomínal brankář Vladislav Treťjak.

V souvislosti se smrtí ruské hvězdy se vyrojila řada fám, která ji spojovala s rozhodnutím kouče Viktora Tichonova nenominovat Charlamova na Kanadský pohár. Pravdou ale je, že despota na sovětské lavičce měl v už v té době jiný mimořádný útok. Formace 'KLM' Vladimir Krutov, Igor Larionov, Sergej Makarov se stala nejlepším triem hokejových osmdesátek.

Kanadský tým stál v té době na hráčích dominujících New York Islanders. Osu tvořili obránce Denis Potvin a útočníci Mike Bossy, Bryan Trottier a Clark Gillies s Butchem Goringem. Poprvé se v kanadské sestavě objevil i Wayne Gretzky. Ale také tu byli Larry Robinson, Ray Bourque, Marcel Dionne, Guy Lafleur...

Jejich optimismus ještě vzrostl po vzájemném duelu ve skupině, který Kanada vyhrála nad SSSR 7:3.

Otřesení Sověti vstoupili do turnaje remízou 1:1 s Československem, které také přicestovalo do zámoří s novým týmem i trenéry.

Ve výběru Luďka Bukače se při remíze 4:4 s Kanadou zaskvěl dvěma góly devatenáctiletý Jiří Dudáček. Už předtím domácí kouč Scotty Bowman, který tehdy působil v Buffalu, vyvinul opravdu enormní úsilí, aby Dudáčka přetáhl do NHL legální cestou.

Sabres kladenského mladíka dokonce draftovali na 17. místě, což byl u hráče z východního bloku naprostý unikát. Ve hře bylo, že by s Dudáčkem odltěl za oceán také trenér Bukač. Bowman se vydal i do Kladna, aby přesun vyjednal, leč bezvýsledně, což ho dlouho mrzelo, což potvrdil i při rozhovoru na Švédských hokejových hrách v roce 2005... Dudáčkova kariéra však měla i vzhledem ke zdravotním problémům sestupnou tendenci.

V Kanadě naopak rostly výkony Sovětů. V semifinále si poradili s Československem 4:1 a chystali se na Kanadu.

Tichonov oproti duelu ve skupině, kde nastoupil Vladimir Myškin, poslal do branky Treťjaka. A gólmanská legenda odchytala jeden z nejlepších zápasů kariéry. Jen díky hostujícímu brankáři to bylo po první třetině 0:0.

Kanadskou střídačku ovládly obavy. Asistent Pierre Pagé později vzpomínal, že gólman Mike Liut měl plnou hlavu vyjednávání o novém kontraktu se St. Louis a Gretzkyho před finálovým duelem rozbolel zub.

V polovině utkání Gillies vyrovnal na 1:1, ale pak si přitáhl otěže centr spartakovské řady Sergej Šepelev. Za necelých jedenáct minut dal hattrick a pak už nepomohla ani kanadská zastrašovací taktika.

Vrcholem montrealské potupy byla Krutovova branka v oslabení. Podsaditý technik naznačil ránu daleko zpoza modré čáry, hvězdný Lafleur mu na to skočil a Krutov měl volnou cestu až k brance.

V samotném závěru pak kanadský výběr inkasoval ještě třikrát a v konfrontaci s hbitými Sověty vypadal jako soubor fotříků z pivní ligy.

"Ten zápas se se mnou táhnul do konce kariéry," zoufal si Liut, jenž přitom v hlasování o Hart Trophy 1981 skončil druhý za Gretzkym...

Kanadský ministerský předseda Pierre Trudeau musel hodně namáhat mimické svaly, aby při slavnostním ceremoniálu vyloudil na tváři úsměv. Promotér Eagleson ale porážku nepřekousl a způsobil trapas kolosáních rozměrů.

V doprovodu montrealské policie zabránil vítězům, aby si trofej odvezli do Sovětského svazu. Tvrdil, že patří kanadskému lidu a nesmí překročit hranice Kanady. Sověti tak po dlouhé roztržce odletěli domů s prázdnou.

Větší úroveň než Eagleson ovšem projevili zámořští fanoušci. Uspořádali sbírku na výrobu repliky trofeje a odeslali ji do Moskvy. Až to byla definitivní tečka za Kanadským pohárem 1981.