Případ Chomutov? Výsměch, neskrývám nasranost! Žijeme v absurditánu, čílí se Zbořil

Před dvěma třemi týdny jsem byl vyzván panem Badinkou (šéf Pirátů Chomutov), jestli bychom se nemohli sejít. Požádal mě, jestli bych nemohl být mediátorem mezi zapsaným spolkem (společnost provozuje seniorský hokej v Chomutově a Badinka je předsedou výkonného výboru spolku - pozn. red.), který hokejový svaz požádal o prvoligovou licenci, a hráči. Jak s těmi, kteří jsou členy naší Hráčské asociace, tak i s těmi, kteří členy nejsou. Neměl jsem s tím problém.

Dostal jsem seznam zhruba 50 hráčů a dvou trenérů s jejich pohledávkami v hodnotě zhruba 11 milionů korun. Ze strany klubu mi bylo sděleno, že se našel nový sponzor, který je připraven jednorázově kluky vyplatit.

Ano, bez jakékoliv výjimky. Částku jsme se snažili navýšit, bavili jsme se minimálně o 50 procentech, plus jsme chtěli, aby byly přidány peníze za DPH, které kluci odvedli státu na dlužných fakturách.

Obratem mi bylo sděleno, že takové peníze bohužel nemůžou nabídnout. Proto jsem se nejdřív spojil s agenty, kteří mají v Chomutově vícero hráčů-věřitelů. Kromě Tomáše Krejčího z agentury Unlimited Sport Management, který zastupuje zejména zahraniční hráče, mně většina agentů po poradě s právníky řekla, že kluci mají jedinou možnost, jestli se chtějí dostat ke svým penězům. Přistoupit na jednorázové vyplacení těch třiceti procent. Jinak neuvidí ani korunu.

Můžu potvrdit, že v úterý jsem byl v kontaktu se dvěma kluky, které nebudu jmenovat, a ti si svůj prvotní souhlas se 30 procenty, který mi dali, rozmysleli. Že ten návrh ze strany klubu odmítnou.

A k osobě Tomáše Krejčího; spolupracujeme spolu, a když jeho kluci, které má pod smlouvou, mají nějaký problém, pomáhám mu. V mnoha věcech máme odlišné názory, v něčem s ním kategoricky nesouhlasím, ale on byl první, s kým jsem začal po schůzce s panem Badinkou vyjednávat a ptal se ho na jeho názor.

I on se sešel s panem Badinkou a následně mi potvrdil, že bere v potaz jeho návrh o 30 procentech a bude se ho snažit svým klukům vysvětlit. Dopředu jsme ale všichni věděli, že stačí jediný hráč, který se sekne, a všechna jednání jsou úplně zbytečná. V tu dobu už jsme věděli, že z akciové společnosti Piráti Chomutov (té klub patřil před nástupem zapsaného spolku), která byla v konkursním řízení, nic nedostaneme. Proto jsme si řekli, že jediná možnost, jak se dostat k penězům, je kývnout na 30 procent.

Je to výsměch! Výsměch a pohrdání hráči, kteří toho pro klub hodně odvedli. Člověk ale musí být pragmatik a na stole byly jen dvě varianty - buď se všichni dohodnete a vezmete 30 procent, nebo nemáte nic a Chomutov jde hrát pralesní ligu. Nebudu skrývat svoji nasranost a bezmoc. Všem klukům a agentům jsem to takhle za sebe jako Zbořila a naši Hráčskou asociaci i řekl. Tu nasranost fakt neskrývám, protože kolem Chomutova lítám už tři roky. Před rokem a půl jsme ke smírčí komisi hokejového svazu podali hromadnou žádost na uplatnění bankovní garance chomutovského klubu, díky čemuž jsme si sáhli na tři miliony, které každý extraligový klub (Chomutov v té době působil v nejvyšší soutěži) musí v rámci bankovní garance před sezonou složit. To ale byly jediné peníze, na které si kluci sáhli. Od té doby to jsou jen sliby, sliby, sliby. Něco se sice zaplatilo, ale nemělo to dlouhého trvání.

Z mého pohledu je to absurdistán. Jsme třicet let po revoluci a sám pro sebe si říkám, že žijeme v banánové republice, když je možné, aby tohle procházelo. To je ale všechno otázka na hokejový svaz. My, jako CAIHP, nejsme odborová organizace, ale jen spolek, který hráče sdružuje. Nemáme takové páky, abychom se svazem nebo APK LH vyjednávali o podmínkách, které by hráčům garantovaly určité jistoty. Proto je na svazu, jak zpřísní licenční podmínky, aby se tato situace neopakovala. Kdyby to byl ojedinělý exces, dobře, může se to stát. Jenže v Chomutově jde o několikaletý problém je fakt absurdní, že jim to může projí

Minimálně bych chtěl navýšit bankovní záruky. Nejen v extralize. Před několika lety bylo jednou z podmínek zisku licence na novou sezonu, že extraligový klub musel složit bankovní záruku ve výši sedmi milionů. Jenže nikdo to neuplatňoval, tak byla snížena na pouhé tři miliony. A to je jenom extraliga, kluby první národní ligy žádnou bankovní záruku skládat nemusejí. Kdyby bylo na mně, u extraligy bych ji vrátil na sedm milionů a zároveň bych chtěl, aby nějaká byla i u týmů první národní ligy. Zase bych dal příklad Chomutova.

Pohledávky jsou v hodnotě zhruba 11 milionů korun, a kdyby tady byla bankovní záruka, aspoň by byla šance si na nějaké peníze sáhnout. Plus by šly samozřejmě zpřísnit i další podmínky. My ale můžeme maximálně něco navrhnout. Potřebovali bychom se dostat i ke slovu, aby i naše podněty byly brány v potaz.

V rámci hokejového svazu máme zřízenou pětičlennou Hráčskou komisi, jejímž šéfem byl znovuzvolen Jirka Šlégr. V pondělí jsem do ní za naši Hráčskou asociaci nominoval čtyři lidi -dva z Hráčské asociace a po jednom zástupci z extraligy a první národní ligy. Čekáme na svolání společné schůzky a chceme předkládat témata, která nás pálí. Jedním z jich je i diskuze o tom, aby se v budoucnu neopakovala situace podobná Chomutovu.

Dobrý dotaz, ale na rovinu přiznávám, že teď nevím. Za akciovku už dlouhou dobu jedná opatrovník, teď je tam insolvenční správce a akciovka je v konkursu. Já opravdu ani nevím, kdo teď má práva na hráče. Bude se to řešit v rámci konkursního řízení? Nebo byla práva převedena na zapsaný spolek? Nevím. Hráči mají svou tabulkovou hodnotu a jsou obchodovatelní. To jsou aktiva, bez diskuze. Jestliže někdo bude chtít hrát jinde, klub za hráče musí uhradit tabulkovou cenu.

Přesně tak. Já to teď nedokážu říct.