GLOSA: Srdce si nekoupíš. Křetínského miliony v prachu, Sparta je ale stejně zralá na ARO

„My měli sparťanskou DNA, jež na Letné kolovala stejně jako krev v těle. Pumpovali ji do nás, takže neustále sílila a pomáhala nám vyhrávat. I proto, že jsme se tehdy na Letné sešli samí mladí kluci, kteří chtěli něco dokázat. S Ježkem nad sebou," přidávali mluvou o trochu modernější Berger, Stejskal a spol. z generace o rok mladší, ale v osmdesátých a devadesátých letech ještě úspěšnější.

„Náš problém spočívá v tom, že ve Spartě nejsou silní jedinci. Prostě hráči, kteří unesou tlak," dospěl současný letenský kouč Zdeněk Ščasný po fiasku s Teplicemi k poznání, že v kádru čítajícím osmadvacet fotbalistů nemá ani sparťanské srdcaře, natožpak hráče, v nichž by kolovala ona DNA.

Nemá je na Letné, nemá je ovšem ani mezi dvaceti jinými playery, kteří Spartě rovněž patří a momentálně hostují v jiných klubech. Natož aby je objevil mezi některou ze zahraničních akvizic.

Ubíjející prozření.

Trýznivé o to víc, že k němu bylo zapotřebí půldruhého roku, který uběhl od chvíle, co byl na Letné nastartován projekt fotbalové internacionalizace. Pardon, času mnohem delšího, protože toto zjištění provází Spartu celou poslední dekádu.

Trenéři, kteří se na Letné během experimentu vystřídali, nejspíš prozřeli stejně jako Ščasný, jenže poznání jim bylo k ničemu.

Vlastimil Vacek

Sebevědomý, ale tápající a bezradný Stramaccioni si v novém prostředí nevěděl rady sám se sebou, natož aby si poradil s mužstvem a miliony, které měl k dispozici.

Hapalova epizoda měla trvání vpravdě jepičí.

Avizované provizorium se Ščasným sice zavání po jeho sestupu z ředitelské funkce na trenérskou lavičku stejnou dočasností jako pobyt sovětských vojsk v Československu, jenže ani od ředitele a současného trenéra v jedné osobě nelze očekávat, že by se vzepřel majiteli a postavil se proti projektu, který nefunguje.

Zvlášť když Křetínský dál platí, i když minulá sezona skončila pro jeho Spartu rekordní ztrátou přesahující 723 milionů, jak ostatně potvrzuje výroční zpráva pro valnou hromadu. A platit bude dál, neboť příchod švédského legionáře Karlssona už je potvrzený. Mimochodem už sedmnáctého legionáře, který se v letenském kádru objeví.

Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere, praví staré české moudro. Současná Sparta by si ho mohla vzít za své motto.

Majitel platí a platí štědře. Nad poměry a tuzemské zvyklosti tedy určitě. Hráče, trenéry, celý aparát, jenž v jeho letenském chrámu úřaduje a měl by Křetínským investované peníze splácet výsledky a trochou potěchy majiteli.

Vlastimil Vacek

Ve sparťanském fotbalovém chrámu to ovšem očividně nefunguje. Rošády ve funkcionářském aparátu efekt nepřinášejí, změny ve funkcích rovněž ne, ani příchody nových lidí se zatím nijak neprojevují. A je jedno, zda šlo o ikonu jménem Tomáš Rosický nebo nově instalovaného generálního ředitele Františka Čupra.

Nejspíš i proto, že ani v chrámu pro každého fanouška Sparty svatém nekoluje ona Bergrem, Stejskalem, ale stejně tak i Chovancem, Vránou a spol. skloňovaná letenská DNA. A jestliže nekoluje v něm, chtějte, aby se projevila na hřišti. Koupit se totiž nedá. Ani za desítky milionů k mání není.

Trýznivé zjištění.

Trýznivé o to víc, že i víra ve změnu a obrat se vytrácí, takže trenér po teplické tryzně přiznává: „Jestliže jsem byl přesvědčen o schopnosti a síle mužstva se probudit po právem kritizovaném vystoupení na Slovácku, pak to bylo před zápasem s Teplicemi. Teď před posledním utkáním podzimu musím jen věřit."