Český fotbalový dobrodruh zakouší další angažmá. Kazachstán jako exotiku neberu, říká Droppa

V tu chvíli jsem na stole žádnou lepší nabídku neměl a na další se mi nechtělo delší dobu čekat. Navíc je v dnešní době strašně moc volných hráčů, a pokud bych odmítl, klub si vezme někoho jiného a já bych už lepší nabídku nemusel dostat. Samozřejmě, že si chce každý hráč najít co nejlepší klub za co nejlepší peníze, ale konkurence je veliká a vy nikdy nevíte, zda se vyplatí čekat, nebo naopak přijmout tu první nabídku.

Město je stejné jako Tomsk, takže to pro mě až tak exotické není. Rusky se domluvím, takže v tomhle je to pro mě jednodušší. Navíc Karaganda je třetím největším kazachstánským městem, takže ji neberu jako nějakou exotiku, ale rozumím tomu, že Čechům to přijde jako exotika, protože o Kazachstánu toho moc neví.

Na rozdíl od české ligy tady hraje hodně Brazilců, takže tím pádem je liga více techničtější. Díky nim je tu pak i více momentů překvapení v útočné fázi. Na druhou stranu jsou v české lize hráči mnohem lépe připraveni kondičně a takticky. To tady se hraje nahoru dolů (úsměv).

Rozhodně Brazilec Isael, který hrál za Almaty i proti Olomouci. I když zrovna zápasy proti Sigmě se mu příliš nevydařily, tak si myslím, že to je hráč, který by mohl hrát kdekoliv v Evropě.

Protože Kajrat je jedním ze dvou nejbohatších kazachstánských klubů. Almaty s Astanou mají oproti zbytku soutěže obrovský budget, takže hráči mají dostatečnou motivaci tam hrát. Třeba o Aršavinovi, který hrál dříve za Arsenal, škarohlídi říkali, že šel hrozně dolů, když přestoupil do Kajratu, ale kdyby všichni věděli, jakou má výplatu, tak by změnili názor. On je tu brán za top hráče.

Ohromný. Domnívám, že třeba zmíněný Aršavin bere víc než my všichni v Karagandě. Finanční možnosti jsou neporovnatelné. To je stejné, jako kdybyste srovnával rozpočty Sparty se Slováckem.

Hrát se s nimi dá, ale vyhrajete tak dva, tři zápasy z deseti. Měli jsme několik šancí dát na 2:0, nebo na 3:0, ale nepovedlo se. Vítězství by bylo bráno jako velký úspěch.

Tak jasně že jo. Já jsem byl dva měsíce bez ostrého zápasu, ale udržoval jsem se individuálně, protože nikdy nevíte, kdo vám zavolá. Trenér (Nikolaj Kostov) navíc přišel ve stejný den jako já. To byla středa a v sobotu už se hrálo.

Myslím, že dobrý. Ono je důležité se chytnout v novém týmu. Navíc jsme si s trenérem sedli, což je rozdíl oproti Turecku, kde jsem poznal trenéry, kteří nebyli moc dobří po taktické stránce. Tady to je přesně naopak. Hodně s trenérem debatujeme, čehož si vážím.

Na jednu stranu jsem rád, že jsem tolik cestoval a poznal, jak to chodí v Polsku, Rumunsku, Rusku, Turecku či na Slovensku. Musel jsem se totiž vyrovnat s několika překážkami, což mě lidsky posunulo. Teď už mě tolik věcí nerozhodí. Ale na druhou stranu jsem také přemýšlel, že bych se usadil někde blíž České republice, ale osud tomu doposud nepřál.

(hořký povzdech) V tomhle už mám takové zkušenosti, že bych mohl ostatním radit, co dělat. Poprvé mi dlužili v Pandurii, do teďka je klub v insolvenci a něco mi dluží. Nutno ale říct, že jsem nikdy neutrácel za blbosti, naopak jsem si spořil a když už investoval, tak do nemovitostí, takže když mi v Pandurii nepřišly za sebou dvě výplaty, tak jsem pořád peníze pro sebe a rodinu měl.

To bylo v době, kdy jsem byl v reprezentaci. Hodně se o tom psalo v médiích. Vyplývalo z toho, že jsem nějaký chudák, který nemá peníze, ale všem jsem říkal, že peníze, i když se zpožděním, dostanu. Byla to jen otázka času. Nakonec jsem peníze dostal po půl roce. Ale jak říkám, tím, že jsem si spořil, tak jsem peníze měl.

Když pominu top ligy, tak se vám prakticky všude v zahraničí může stát, že nedostanete dva měsíce výplatu. Zároveň ale díky FIFA máte záruku, že vám dluh musí jakýkoliv tým zaplatit. To už by musel zbankrotovat úplně, což je strašně složité. Vím, že i v Kazachstánu hráči nedostanou sem tam výplaty, ale jakmile klub dostane peníze například na novou sezónu, tak dluh okamžitě zaplatí. V tomto ohledu už mi několikrát pomohla Markéta Haindlová (česká právnička zaměřující se na sportovní právo - pozn. aut.).

Díky ní jsem třeba v Pandurii vyhrál spor o peníze, které mi dlužili. Dokonce jsem dostal i nějaké peníze navíc, za což ji opravdu děkuji. Teď už vím, že když budu mít podobný problém, tak ji kontaktuji. Navíc vím, že má po světě velký respekt.

Už ne tolik jako dřív. Karaganda je finančně stabilizovaný tým, který nikdy nesestoupil z Premier League, takže máte jistotu, že nezbankrotuje. Když vám někdo dluží dva měsíce, tak to není situace do bankrotu. O peníze se proto nebojím.

Tak jasný, není to příjemné. Ve všech zápasech jsme byli lepší. Jediné, co nám chybí, je kvalitní útočník, který by dával góly. Ale když jsem se bavil se spoluhráči, tak ti říkali, že před příchodem nového trenéra, jenž přišel ve stejný den jako já, jen nakopávali míče dopředu a čekali, co z toho bude. Zato teď hrajeme kombinačně, po zemi, všechny týmy jsme doposud přehrávali, i Kajrat, ale bohužel neproměňujeme šance. Věřím ale, že to zlomíme.

Jo zažil. Asi tak před čtrnácti dny. Byl jsem při tom otočený zády, protože úplně nemusím sledovat podobné rituály. Ale je to zvyk, se kterým jsem se setkal i v Turecku, takže to respektuji.

Plně si uvědomuji, že teď pro mě reprezentace není na pořadu dne. Ani nemám důvod, proč bych na ni myslel. Nehraju v žádné top lize. Proto jsou pro mě prioritní klubové povinnosti. Klukům ale fandím a chci, aby vyhrávali.