Článek
Pochází z ryze vodácké rodiny. Její tatínek založil firmu vyrábějící vybavení pro vodní slalom, které využívají i světové hvězdy, a ke slalomu přivedl také své dcery. Nejprve sbírala mládežnické medaile Karolína, pak se přidala o šest let mladší Antonie a v peřejích závodí i čtrnáctiletá Barbora.
A právě když rodinný tým cestoval na soustředění do Austrálie s nejstarší ze tří sester, uchvátil Antonii svět letadel. „Bylo mi dvanáct a chtěla jsem být letuškou,“ vzpomíná. „Jenže jednou jsme vystupovali předními dveřmi a já měla možnost vidět kokpit. Všechny ty tlačítka a obrazovky, hrozně se mi to líbilo,“ vypráví.
Zobrazit příspěvek na InstagramuH A P P Y .♥️ Díky @tpanenka 🙌🏼 #aviation#upintheair#futurejob#dreamjob#tecnam
Nešlo o krátkodobé vzplanutí. Po maturitě se přesunula ze Sušice do Prahy, kde bude na ČVUT studovat obor profesionální pilot. „Zkoušky byly hlavně z matematiky a angličtiny, nebylo to úplně snadné. A holky jsem na přijímačkách potkala snad už jen dvě,“ líčí.
K velkým dopravním letounům ještě povede dlouhá cesta, je třeba si udělat hned několik licencí. „K tomu průkaz o zdravotní způsobilosti, což také není samozřejmost, protože nikdo není stoprocentně zdravý,“ připomíná.
Minulý týden ale složila zkoušky na ultralight, který už může pilotovat sama. „Zatím nejdéle jsem s ním letěla tříhodinový povinný navigační let. A užívala jsem si každou sekundu. Když vzletíte, zapadá slunce a můžete se kochat. Nebo mě strašně baví i komunikace s věží,“ nadšeně popisuje.
Studium plánuje dál kombinovat s tréninkem na divoké vodě. „Když chcete, jde všechno, ale prioritou je pro mě škola,“ neskrývá. Minimálně pár unikátních zážitků v kajaku ji ale ještě čeká. V září mistrovství Evropy před domácím publikem v pražské Troji a za rok snad i role předjezdkyně olympijského závodu.
„Když mají kvalitního závodníka v pořadatelské zemi, vyberou jeho, ale když ho v té kategorii nemají, osloví zahraničního slalomáře," vysvětluje.
„Mně ostatní vodáci říkali, ať se na to zeptám, protože berou závodníky, kterým je osmnáct, mají úspěchy z juniorů a mají ve své zemi konkurenci, v jaké je těžké se na olympiádu nominovat,“ říká Galušková, která vyhrála juniorské mistrovství světa v letech 2017 a 2019.
A v březnu skutečně přišel mail, že si může balit do Tokia. „Tak doufám, že se na tom s odkladem her nic nemění, aspoň nic neříkali,“ věří.